Vernisáž velké výstavy VÁZA. Symbol kultury a života

Do 6. 9. 2026 je v Uměleckoprůmyslovém museu, 17.listopadu 2, Praha 1, přístupná krásná  a rozsáhlá výstava VÁZA. Symbol kultury a života.

Výstava představuje vázu jako jednu z nejdéle přetrvávajících forem lidské kultury – jako užitný i dekorativní předmět spjatý s bohatstvím symbolických významů. Expozice přibližuje tento výjimečný fenomén užitého i výtvarného umění od prehistorických dob až po současnost a ukazuje, jak si napříč staletími zachovává svou rozpoznatelnost a zároveň se proměňuje v závislosti na společenském a uměleckém kontextu.

Váza je patrně jedním z prvních předmětů, který se stal komplexní metaforou lidské existence. Symbolicky odkazuje k dějinnému trvání i konečnosti života, k propojení člověka s přírodou i k tělesnosti našeho bytí. Stejně tak je oblíbeným architektonickým prvkem, který reprezentuje nadčasovou tradici a řád univerza.

Výstava tyto souvislosti pojednává v několika tematických oddílech. Věnuje se váze jako archetypu kulturní tradice, který se v moderním umění stává vzorem dokonalého ideálního tvaru. Část zaměřená na dialog umění a přírody ukazuje, jak se inspirace přírodou promítá do formy vázy i jejího dekoru. Další kapitola představuje vázu jako antropomorfní nádobu a na ukázkách od pravěku po současnost dokládá, jak hluboce je váza spojena s představou lidské figury, identity a paměti.

Výstava se zaměřuje i na rituální a obřadní funkce váz – od neolitických uren až po současné funerální objekty. K dalším tématům patří role vázy v architektuře, v níž se uplatňuje jako konstrukční i dekorativní prvek, a v neposlední řadě nejrůznější reinterpretace vázy, které tradiční archetyp tvaru, funkce či významu posouvají, narušují nebo převracejí.

Vystavené předměty představují průřez muzejními sbírkami – od skla přes keramiku a porcelán až po kov, od anonymních děl přes výrobky významných skláren a porcelánek až po autorské realizace a současný design. Nedílnou součástí jsou také výtvarná díla, fotografie, grafické vzorníky a další práce na pomezí volného a užitého umění.

Expozice také představuje grafické listy od Giovanniho Battisty Piranesiho a jeho syna Francesca (např. lept antické mramorové vázy z roku 1791) jako doklad fascinace antickým tvarem a řádem.

Průvodce výstavou

koncepce výstavy: Jana Černovská, Radim Vondráček
kurátoři: Jana Černovská, Radim Vondráček
spolupráce: Jan Mlčoch, Michal Stříbrný, Lucie Kölbersberger
architektonické řešení: Hynek Fetterle
grafický design: Petr Liška