Vernisáž velké výstavy PŘEMYSLOVCI. Panovnická dynastie a její doba

Do 15. 10. 2026 je v historické budově Národního Muzea, Václavské náměstí 68, Praha 1, přístupná krásná, rozsáhlá a velmi zajímavá výstava PŘEMYSLOVCI. Panovnická dynastie a její doba.

Příběh dynastie, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy, ožívá v největší letošní výstavě Národního muzea. Na jednom místě soustřeďuje více než 900 mimořádných exponátů z téměř sedmdesáti institucí z Česka i zahraničí a představuje nejrozsáhlejší projekt věnovaný Přemyslovcům v českém i evropském kontextu.

Ve výstavě uvidíte unikáty vystavené jen výjimečně. K nejvýznamnějším exponátům patří románský sarkofág tzv. svatého Longina, který je poprvé vystaven mimo prostory Vyšehradu a pravděpodobně ukrýval tělo jednoho z panovníků, královskou korunu ze Slezské Středy, textilie z hrobu svaté Ludmily, pohřební klenoty Přemysla II. Otakara, jeho meč nebo osobní prsten Přemysla I. Otakara.

Pozn.: jeden ze souborů výstavy – poklad ze Slezské Středy – byl už na konci července 2026 výstavě nahrazen středověkým pokladem z nálezu „Na bojišti“.

Výstava umístěná v přízemí Historické budovy vypráví dějiny jako strhující příběh moci, ambicí, rodinných konfliktů i proměn světa. Sleduje osudy knížat a králů od legendárních počátků až po zánik rodu a ukazuje jejich vliv na české země i tehdejší Evropu – provede vás čtyřmi sály od počátků dynastie přes knížecí a královskou éru až po její odkaz v době Lucemburků. Sleduje tak nejen vývoj panovnického rodu, ale i proměnu Čech a Moravy od pozdního 8. do počátku 14. století v širším evropském kontextu.

Příběh dynastie začíná legendou o kněžně Libuši a oráči Přemyslovi. Jde o vyprávění na pomezí mýtu a historické paměti. Libušino rozhodnutí povolat prostého rolníka na knížecí stolec patří k nejznámějším motivům českých dějin a symbolizuje vznik přemyslovské moci. Výstava tento příběh přibližuje prostřednictvím středověkých iluminací i románské výmalby znojemské rotundy, které ukazují, jak byl motiv Libuše a Přemysla po staletí vnímán a interpretován. Spolu s nimi jsou prezentovány také archeologické nálezy z přemyslovských hradišť, které zasazují legendární počátky rodu do konkrétního historického prostředí.

Jedním ze silných momentů výstavy je konflikt mezi svatou Ludmilou a její snachou Drahomírou. Boj o vliv nad mladým Václavem nebyl jen rodinným sporem, ale střetem dvou hodnotových světů, křesťanského a pohanského. Vyústil v dramatickou vraždu Ludmily na Tetíně, která otřásla celou zemí. Textilie z jejího hrobu, vystavené ve výstavě, představují mimořádně autentické svědectví tohoto příběhu a patří k nejvzácnějším raně středověkým památkám v Čechách.

Na tento příběh navazuje osud jejího vnuka, knížete Václava. I jeho život a smrt jsou spojeny s rodinným konfliktem, tentokrát mezi bratry. Václavova vražda ve Staré Boleslavi patří ke klíčovým momentům českých dějin. Výstava ukazuje, jak se z politického boje o moc stal silný symbol. Panovník byl po smrti uctíván jako světec a ochránce země. Relikvie a liturgické předměty spojené s jeho kultem dokumentují proměnu historické osobnosti v nadčasový symbol české státnosti.

Přemyslovské dějiny nejsou pouze příběhem tragédií, ale i vzestupu moci. Přemysl I. Otakar dokázal v komplikovaném prostředí evropské politiky prosadit dědičný královský titul a upevnit postavení českých zemí. Jeho osobní prsten připomíná nejen konkrétního panovníka, ale i okamžik, kdy se z knížectví stalo království.

Vrchol přemyslovské moci představuje vláda Přemysla II. Otakara, panovníka evropského významu, jehož říše sahala od Čech až k Jadranu. Jeho vláda je však zároveň příběhem pádu. Ambice vyústila v tragický konec na Moravském poli roku 1278. Pohřební klenoty pocházející z jeho hrobu, koruna, žezlo a jablko, patří k nejpůsobivějším exponátům výstavy a připomínají pomíjivost i té největší světské moci.

Významnou roli v přemyslovských dějinách hrály také ženy, které dokázaly ovlivňovat chod země i bez formální moci. Osud svaté Anežky České ukazuje jiný typ vlivu založený na víře, vzdělání a sociální péči. Závěr přemyslovského příběhu patří dramatickému zavraždění Václava III. roku 1306, které dodnes nebylo objasněno a uzavřelo jednu z nejvýznamnějších kapitol českých i středoevropských dějin.

Vedle předmětů spojených s panovnickou dynastií výstava přibližuje také každodennost raného a vrcholného středověku. Ukazuje víru, vznik hradišť a měst, obchod, řemeslnou výrobu, umění i vzdělanost. Budete si tam moci prohlédnout šperky, liturgické předměty, zbraně, mince i mincovní poklady, knihy a další exponáty, které dokládají proměnu společnosti a její rostoucí propojení s okolními zeměmi.