Vernisáž Lucie Hanyková: Expresivní symfonie

Do 21. 11. 2025 je v Galerii Jindřišské věže, Jindřišská ulice, Praha 1, 3.patro, přístupná velmi zajímavá a razantní výstava Lucie Hanykové: Expresivní symfonie.

Komentovaná prohlídka s autorkou: 1. 10. 2025 od 18:00.

Autorka o sobě píše:

K olejomalbě jsem se dostala někdy kolem roku 1998, počínaje koníčkem, přes studenta až po svou vysněnou životní profesi, kdy jsem se v roce 2021 rozhodla odejít ze světa byznysu a plnohodnotně se věnovat tomu, co opravdu miluji a dává mi smysl.

Miluji práci s olejovými barvami, vrstvení, různé techniky a média, které propůjčují mým dílům autenticitu. Má tvorba je strukturální, vnímána jako expresivní, symbolická, hluboká. Plná emocí a intenzity. Ve svých obrazech nechávám promlouvat barvy v jejich divoké podobě. Oblíbeným pracovním nástrojem se pro mne stala špachtle. Nemaluji podle trendů. Tvořím tak, jak to vnímám, jak to cítím. Jsem bláznivý blíženec. Mám ráda rozmanitost. Tvorbu bez hranic. Mé obrazy nejsou totožné, přesto mají stejný rukopis. Rukopis mého nestálého já. Potřeba volnosti a bláznovství, zároveň oddanost, detail a čistota. Vše v symbióze, přestože se to zdá být nemožné.

Inspirací jsou pro mě lidé. Snažím se poukázat na hodnoty naší existence. Mám potřebu zaznamenávat to, co prožíváme, ale o čem často mlčíme. A moje obrazy o tom hovoří. Také mne oslovují prosté věci „jejich skryté duše”, které jsou pro mnoho očí neviditelné. Ve své fantazii spřádám scénáře a přenáším je do svých obrazů, ve formě pocitů i konkrétních prvků. Ráda bych, aby lidé v mých dílech našli kousek sebe.

Vystavuji v Čechách i zahraničí. Mám pravidelnou expozici v Pasáži Českého designu a v Paláci Koruna.

Očima slovenského teoretika a historika umění:

PhDr. Luboslav Moza PhD.

Umelecká tvorba Lucie Hanykovej je príkladným, vzorom tvorivého rukopisu a dáva odpovede na samotné poslanie výtvarného diela. Premyslený zámer, intuícia či náhoda zohrávajú pri utváraní obrazovej plochy tejto umelkyne často rozdielnu, ale mimoriadne významnú úlohu. Oni vznikajú niekde vo vedomí tvorcu a je len otázkou talentu, akú mieru originality umelec vyjadrí. Talent totiž nie je remeslo. A divákov intelekt, či osobitosť netvoria opisné remeselné maľby. Každú spoločnosť ťahala dopredu umelecká jedinečnosť, hľadanie, experiment. Jednoducho tvorca ťažko definovateľnej slobody výrazu.

Lucie Hanyková pomerne náročnou technikou špachtľovej olejomaľby predstavuje na umeleckej mape umenie farebne živé, záhadné a v hĺbke filozofujúce. Vážim si u nej, že sa v dnešnej dobe prevažne prázdnej abstrakcie nebojí cez figúru a portrét vyjadriť hodnoty nášho bytia. Jedinec rečou či písmom nikdy neobsiahne hĺbku a bohatstvo poznávania, ktoré kvalitné obrazové umenie vyjadruje. Len sa pokúšam priblížiť, pochváliť či pripomenúť význam síl, ktorých je dielo autorky nositeľom. A čím je výtvarne hodnotnejšie, tým viac dáva spoločnosti vzdelanie, bez ktorého by len ťažko existovala.

Myslím, že Lucia cez svoje maliarske desaťročia dnes zrelo maľuje to, čo divák významovo prijíma.

Pri spoznávaní autorkinho pomerne rozsiahleho diela sa mi páčia jej tvorivé krátke strety s významnými umeleckými smermi. Temer v každom obraze sa dotýka expresionizmu. Obohacuje ho prvkami futurizmu, konštruktivizmu. Celé dielo Lucie podlieha jej vlastným princípom fauvizmu. Akoby chcela napísať veľkým ťahmi špachtle, že farba je radosť a tú treba ctiť. Dovolím si ešte pripomenúť, že celým autorkiným dielom prechádza silná línia humanizmu. Nielen obdiv, ale aj šťastie z existencie. Rozkošne obohacuje niektoré obrazy detailmi naivizmu i symbolizmu.

Lucia je dnes vzácna umelkyňa. Charakterizuje ju snaha po autentickom vyjadrení tých dejov v pozadí, ktoré prežívame. Sú krásne komplikované, živé a potrebné. A autorka ich úspešne predstavuje pre ich rozsiahle hodnotné posolstvo.

https://www.hanykova-art.com/