Vernisáž Matěj Pokorný: Rigor Mirage

Tvorba Matěje Pokorného se nachází na prahu zásadního zlomu. Vědomě se odklání od předchozí abstraktní malby a obrací se k novému figurativnímu tvarosloví – jde o plnohodnotný návrat k figuře.

Sám autor tuto proměnu vnímá jako formulaci jasnějšího malířského jazyka, jenž ho fascinuje svou schopností být zároveň konkrétní i proměnlivý. Téma proměny se tak stává hlavním motivem – jak uvnitř samotné figury, tak i v jejím okolí. Sleduje intenzitu – výbuch, tvar, destrukci. Klíčový je pohyb: fyzické uvolnění vnitřního napětí, které nemá jiný ventil.

Figura jako základní symbol – umělec ji skládá, rozkládá, propojuje s flórou, orgánovitostí, kostmi. Tělo chápe jako pole pro mutaci, proměnu, napětí mezi zvířeckostí a lidskostí.

Výstava RIGOR MIRAGE otevírá otázku, co dnes znamená být člověkem – v době, kdy hranice mezi člověkem a technologií přestává být zřejmá. Matěj Pokorný vizuálně formuluje, jak tyto proměny ovlivňují lidskou identitu a naše sebevnímání.

Obrazy vznikají rychle, intuitivně – jako záchvěvy energie, ke kterým se následně vrací, zkoumá je, přetváří i ničí. Do maleb se vkrádá hmota, a Matěj plynule přechází k médiu sochy – v momentě, kdy opouští malbu, zůstává s ní však nadále vnitřně propojen.

Sochy vznikají systematičtěji, ale i v nich je patrná touha po síle, po tvaru balancujícím na hraně rozpadu. Hmota – socha – má schopnost fyzického odporu, který lze překonat jen velkou silou. Je to dialog mezi umělcem a matérií.

Proměna společnosti – i ta osobní – je plná křehkosti, slabosti, neuróz. Matěj Pokorný si klade otázku, co to vlastně znamená být člověkem – fyzicky, emocionálně, filozoficky. Je to téma, které v něm zůstává – jako ztuhlá představa, ke které se neustále vrací, a skrze své vidění nám o ní podává zprávu.