Vernisáž Pavel Zajíček: Čas tváří: Göteborg 1983–84

Do 19. 9. 2025 je v Knihovně Libri Prohibiti, Senovážné náměstí 2, 3.patro výtahem, přístupná velmi zajímavá výstava Pavel Zajíček: Čas tváří: Göteborg 1983–84.

Pavel Zajíček (15. dubna 1951 Praha – 5. března 2024 Praha) byl český básník, textař a výtvarník. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů českého undergroundu.

Po nedokončených studiích na Stavební fakultě ČVUT pracoval v různých dělnických profesích. V roce 1973 založil spolu s Mejlou Hlavsou undergroundovou hudební skupinu DG 307, která s několika přestávkami a mnoha personálními obměnami fungovala do roku 2016. V roce 1976 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu odnětí svobody za výtržnictví – rozsudek byl v roce 2003 zrušen Nejvyšším soudem. Roku 1980 vynuceně emigroval nejprve do Švédska, kde opustil svou rodinu a našel si švédskou přítelkyni. Partnerem jeho manželky se později stal Švéd. Zajíček začal studovat ve švédské Uppsale a Göteborgu švédštinu a angličtinu, ale v roce 1986 se přestěhoval do New Yorku. Tam experimentoval výtvarně i hudebně, našel si další ženu, oženil se a zplodil další dítě. Po roce 1989 žil střídavě v New Yorku a v Praze, od roku 1995 žil trvale v Praze. Jeho zdravotní stav se po prodělané mozkové mrtvici výrazně zhoršil. V roce 2017 už ho zastihla třetí mrtvice. V posledních dnech života se k této nemoci přidružil ještě zápal plic, kterému Pavel Zajíček v Thomayerově nemocnici podlehl 5. března 2024.

Pavel Zajíček byl zejména literátem, podílel se však také na hudební podobě DG 307 a byl tvůrčí i výtvarně. V malých rolích se objevil i v některých filmech. Nejznámější je patrně jeho role rozhlasového moderátora ve filmu Knoflíkáři (1997). Dále ztvárnil například roli Lurii v adaptaci knihy Jáchyma Topola Anděl Exit (2000).

Excerpt z CV: Wikipedia