Vernisáž A Qin: Na tělo

Nejméně do 30. 4. 2025 je v Art & Event Gallery Černá Labuť, Na Poříčí 25, Praha 1, 8.patro výtahem, přístupná pouze na předchozí objednání velmi zajímavá a krásná výstava A Qin: Na tělo.

Úvodní text kurátora výstavy Martina Dostála:

Čínská tušová malířka A Qin Kunying Straková vnímá všeobjímající společenskou všednodennost, napříč časem a kulturami. Tu pro ni reprezentuje kupříkladu oblečení, sušící se na ramínkách u lidských příbytků po staletí. Oblečení také reprezentuje kulturní a sociální status jejich nositelů. Tyto premisy jsou základem jejího malířského konceptu, který malířka v poslední době posouvá stále více do osobní roviny. Předobrazem jejích obrazů je totiž spodní prádlo, které sama používá. Maluje ho velmi citlivou tušovou technikou na klížené hedvábí, které se historicky používalo pro tušovou malbu i kaligrafii, a ojediněle se používá dodnes.

Malovat v současné době na hedvábí je tedy svým způsobem zcela mimo čas; zároveň ale malířka ztvárňuje motivy ryze současné. Děje se tak na základě jejího konceptuálního přemýšlení o tom, jakým způsobem lze tušovou malbou reflektovat přítomnost. Dochází tak k pozoruhodnému paradoxu a vizuálnímu napětí, kdy introvertně intenzivní estetický projev odráží pro Čínu zcela nové
společenské jevy, jakými jsou prudký rozvoj spotřební společnosti, etablování se střední třídy a pozice žen v této situaci. Ve formální rovině pak stojí rozhodně za zmínku materiálový “posun”, když předobraz hedvábného spodního prádla je zachycen na hedvábí, čímž se nenápadně propojuje smyslná měkkost obého.

A Qin se narodila v roce 1969 v rolnickém prostředí ve vesničce na jihu Číny, uprostřed rýžových polí v autonomní oblasti Guangxi. Zde také ve městě Guilin studovala Pedagogický institut, aby se v polovině devadesátých let dostala do Pekingu, kde studovala tušovou malbu na Ústřední akademii výtvarných umění. Zde se také roku 1995 seznámila se svým životním partnerem Jiřím
Strakou. S ním pak již téměř patnáct let vede centrum současného umění Czech China ontemporary na okraji Pekingu, v Songzhuangu, v budově navržené architektem Zdeňkem Fránkem.

Kurátor výstavy: Martin Dostál