Vernisáž Denis Baštuga: Panini Pressed (The Life and Death of Deny Braun)
Do 31. 10. 2024 najdete v Karpuchina gallery, Rybná 22, Praha 1, v podzemí velmi zajímavou a instalačně silnou a nevšední výstavu obrazů a kreseb Denise Baštugy: Panini Pressed (The Life and Death of Deny Braun).
Otevřeno Út – Ne 13 – 18, nebo po předchozí tel. domluvě.
„Deny Braun je cestovatel v čase. Do našeho věku putoval stovky miliónů let a brzy se z něj chystá vypravit vstříc vzdálené budoucnosti. Je k tomu náležitě vybaven. Sleduje kraťounkou lidskou kulturu, coby krátkou epizodu v dosavadní historii planety, během níž jeden živočišný druh dosáhl hegemonického postavení a následně začal ohrožovat sám sebe. Denyho Brauna ohrozit nemůže. Je šváb a tak dobře ví o směsi zhnusení a obdivu, který k němu tento druh chová, a zároveň si uvědomuje, že toto opovržení paradoxně vyplývá ze stejné schopnosti adaptovat se, v níž sám lidský druh vždy tolik vynikal.
Mladý český malíř slovenského původu Denis Baštuga je kronikářem Braunovy dlouhé přítomnosti na Zemi. Sbírá zlomky dostupných informací a pokouší se z nich sestavit alespoň částečný obraz osudů mytického stvoření, které se proplétalo mezi těžkýma nohama dinosaurů, bez újmy se vyrovnalo s nárůsty i poklesy klimatických teplot a nedávno přežilo Hirošimu. Baštuga ukládá získané informace do vzorců, které mají postihnout hlavní rysy Braunova života. A objevuje přitom princip konfliktu, jež není podmíněn epochami a vytváří setrvalý tlak, kterému je nutné odolávat.
Nachází paralely k lidskému druhu a v dinosaurech spatřuje tvory, kteří švábům i našemu vlastnímu prapředstvu ovlivnili výstavbu neuronových spojení tak nevratně, že je na pudové úrovni užíváme dodnes. Jednou z otázek pak je, zda celá lidská civilizace není uvízla mezi oněmi třemi vrstvami lidského mozku, z nichž ta nejstarší na stres odpovídá útěkem, agresí či zamrznutím. Pro Baštugu se důležitými tématy stávají naše schopnost odolávat neustávajícímu tlaku a schopnost adaptace na nové podmínky. Dá se o tom zjistit víc kronikou života a (nepravděpodobné) smrti Denyho Brauna?
Denis Baštuga šestým rokem studuje na Akademii výtvarných umění v Praze. Věnuje se primárně malbě, i když jeho obrazy na první pohled vyzrazují, že nejbližším výrazovým prostředkem mu je kresba. Na plátna kreslí a zapisuje; obsahy jeho obrazy bývají sestavované z vrstev informací, jejichž vnější nesourodost se při delším zkoumání mění ve vnitřní vazby. Volně se pohybuje mezi dávnými minulostmi a pohyblivým úsekem, který nazýváme přítomností. Postavu švába pojmenoval Deny Braun, protože tak lépe vyzní, že se svými novými obrazy blíží k žánru civilizačně psychologické bajky (s nejistým průběhem a otevřeným koncem).“ – Jiří Ptáček, kurátor výstavy