Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž CC: Maroš Belák, Jan Kovářík

21. 5.-12. 7. / Curator Contemporary / Malba

Do 12. 7. 2024 je v galerii Curator Contemporary, U lužického semináře 12, Praha 1 – Malá Strana, přístupná velmi zajímavá prodejní výstava objektů Jana Kováříka a obrazů Maroše Beláka.

Organická, amorfní i geometrická. Takovou krajinu a její fragmenty vytváří a zobrazují oba autoři v nových estetických situacích. Výstava Okamžiky krajiny představuje nejnovější malby Maroše Beláka (* 1983, Zvolen, SK) a sochařské objekty Jana Kováříka (* 1980, Kyjov) v kurátorské přípravě Báry Alex Kašparové.

Prolínání a splývání, přesun materiálu do plochy a přeměna strukturální sítě do objektu. Oba autoři jsou bytostní krajináři. Oba autoři krajinu představují v abstraktní podobě. V jejích okamžicích.
Neustálá pochybnost, díky které jsou – čili existují, vystavené obrazy, je principem Belákova tvůrčího procesu. Vstupuje na prvotní plochu malířského plátna, vnáší a vytváří, stagnuje. Přichází další fáze a vrstva případné destrukce a následné obnovy či transformace. Přístup Maroše Beláka, který je absolventem Ateliéru kresby a grafiky na Fakultě výtvarných umění v Brně pod vedením Svätopluka Mikyty, je mnohavrstevnatým procesem. Svědčí o tom nejen výsledný obraz, ale i jeho formální podoba. Rámem ohraničený obraz přerůstá skrze vrstvení malířské barvy do objektu a stává se archivem myšlených procesů i záznamem krajinných fragmentů. V syntézu celku pak vyrůstá hutná plocha přesahující prvotní záměr. Belákova díla notně vycházejí z krajiny a to jak z té přírodní, tak té urbanistické. Pracuje s pojmem fiktivní krajina, která je postavená na kombinaci amorfních a geometrických tvarů. Jeho obrazy mohou být čteny mnoha způsoby – již Umberto Eco se ve své práci Lector in fabula (Milan: Bompiani, 1979) věnoval problematice nejednoznačného čtení díla a jeho manipulace skrze nejrůznější a záměrně volené prostředky za účelem dosažení emocionální a intelektuální stimulace u čtenáře. Přímé barvy a jejich kontrasty, napětí mezi hranou a bodem, nečekaný vstup do jiné vrstvy. To jsou některé z výrazových prostředků, které volí Belák a přináší tak divákovi neustálé objevování estetických momentů vycházejících z krajiny.
 
Přírodní struktury a krajina jsou také podhoubím sochařských objektů Jana Kováříka. Ten pochází ze sochařské rodiny Ludmily a Miroslava Kováříkových a po této formativní zkušenosti následné studium absolvoval v ateliéru Socha 2 na Akademii výtvarných umění pod vedením Jindřicha Zeithammla. V jeho monumentálních objektech organického tvarosloví kypí sítě a struktury nalezitelné v přírodě a zpodobněné do vzorů a obrazců, které vytváří povrch děl. Jeho díla vtahují diváka do fascinujícího tvarosloví mikrosvěta, který je akcentován v měřítku úměrném člověku – a často jej také přesahuje, a staví jej do přímé konfrontace s taji oku člověka běžně skrytým. Sochařské novotvary, se kterými tento přední sochař přichází, jsou fascinující z hlediska výsledného tvarosloví, které umocňuje i experimentální přístup s materiály a jejich technologické zpracování. Kovářík škáluje povědomí o organické krajině a vytváří kontinuální soubor prostorové vizuální gramatiky. Opět nově a opět ve své konzistenci předkládá díla, která zachycují i ty drobné nuance pomíjivosti.
 
Kurátorka výstavy, koncepce a text CC © Bára Alex Kašparová 5/2024
Logo a vizuální styl CC © Petr Babák, Martin Ponec (Laboratoř)


Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž CC: Maroš Belák, Jan Kovářík