Vernisáž Pavel Ziegler: Modrosvět

Do 3. 9. 2024 je v Art & Event Gallery Černá Labuť, Na Poříčí 25, Praha 1, 8.patro výtahem, přístupná pouze na předchozí objednání velmi zajímavá výstava Pavla Zieglera: Modrosvět.

www.pavelziegler.com

Návštěvy jsou možné pouze po předchozí domluvě na art (zavináč) cernalabut.cz.

Text kurátora Martina Dostála:

Fotografy, jak se zdá, lákají dvě extenzity. Jedna z nich je dobrodružství, při kterém poznávají svět, a druhá intenzivní a vyhraněná estetika. V tomto smyslu je Pavel Ziegler exemplárním případem. Jeho život nebyl ani v nejmenším obyčejný. Rodák z Nového Města na Moravě se dostal do Brna, odkud však byl předlistopadovým režimem vyobcován do severomoravského Jeseníku. Než stačil opustit socialistickou otčinu, přišla sametová politická proměna. Díky ní vyrazil ven, nejdříve do Vídně a pak do Itálie. Být v prostředí italského umění, a mimo jiných aktivit ještě s uměním obchodovat, rozhodně stopy v duši zanechá. Z Itálie už je to jen skok do Afriky, a tak by bylo dobré prozkoumat i tyto končiny. Živit se dalo obchodováním s nerosty a pozorovat prostředí, kterému se bůhvíproč říká třetí svět. Že je svět jen jeden a to náš, plný a barevný, ve kterém si stanovíme kritéria života bez geografických omezení a zanecháváme v něm, ve fotografově případě, estetickou a artificiální stopu, je poznání, které je k nezaplacení, a pro Pavla Zieglera po návratu do českých zemí bylo základem extenzivní fotografické akcelerace.

Zieglerovy fotky jsou extrémně estetické, ve volbě motivů, barevné excitaci a klasické uměřenosti. Barva je formotvorným prvkem, ostatně italská renesance, kterou hltal za italského pobytu, je barevná, a konec konců i Afrika jako taková. Tam sice na renesanci nenarazíme, ale tamní užívání barev je spontánní a přirozeně zakořeněné v africké mentalitě. Má také něco z populární kultury, ostatně pop-art, a to italský, je dalším zásadním Zieglerovým uměleckým stimulem. Životní nepokoj exponuje také artistní experimenty, které obsáhly i opuštěné pokusy v malbě, ale hlavně směřovaly ke svobodnému, a přitom až geneticky klasickému způsobu vytváření fotografických obrazů. Pokud pracujete s klasickou uměřeností a barvou, tak se nevyhnete symbolickým aspektům vizuálního vyjádření. Ať už je podmíněno osobními pocity, či vychází z obecnější zkušenosti, je jedním z podstatných komponent fotografovy kreativnosti. Zvláště, je-li hlavním zobrazovacím prostředkem tvář, hlava, kůže, tělo. Možná však stačí v obklopení fotografiemi použít jen jedno slovo: touha. Touha po kráse, touha po barvě, touha po svobodě. Hledejme každý v sobě svůj Modrosvět.

Martin Dostál, kurátor výstavy