Vernisáž Linda Klimentová – Rozhraní

Do 17. 5. 2024 je v nově otevřené IN Gallery, Marie Cibulkové 334/22, Praha 4 (metro Vyšehrad nebo Pražského povstání), přístupná parádní výstava obrazů Lindy Klimentové – Rozhraní.

Otevřeno st–pá 14–18 h
nebo po domluvě

Text kurátorky Martiny Vítkové:

Aktuální výstava ukazuje nejnovější práci Lindy Klimentové, která vychází také z dlouhodobého covidového usebrání, které ovlivnilo nás všechny. Na jedné straně jsme se mohli více soustředit na sebe, ale zároveň všechno bylo rozostřeno existenciální i existenční nejistotou dopadající na dospělé i na děti. Stáli jsme na rozhraní života a smrti, svobody a manipulace, pravdy a lži. A věděli jsme to. Kudy dál? Zdá se, že Linda Klimentová volí cestu k přírodě. K přírodě, skrze uvědomování si sebe sama. Na obrazech jiskří úplně obyčejné výjevy jako průzračný křišťál. Před našima očima se odvíjí zamlžený pradávný film. Je na něm zachyceno cosi, na co se zlehounka rozpomínáme. Každý tah má své místo a svůj důvod.

Jsou tu tři okruhy, krajinné výjevy, často rozdělené horizontem, vodní hladinou, nebo vertikálou okraje dvou obrazů v diptychu. Na lyrický okruh navazují děje v krajině. Děti češou jablka, pohybují se v přírodě, tak jak to dělaly i před sto lety. A to je malý zázrak, že to jde. Že jsou tu stále stromy, jablka a děti. Třetí okruh realitu překračuje. Zabývá se vědomím, uvědomováním si místa sebe sama v krajině, přírodě, světě a bytí. Skrze nezřetelné lidské tělo vane vítr, voní písek, ohýbá se tráva. Zářivá mysl člověka se dotýká kamenů a oblázků, chladné vody, kůry stromů a listí, vzduchu plného zvuků života. Jsme součástí vší té krásy.

 kurátorka: Martina Vítková

Linda Klimentová
Malířka Linda Klimentová (1977) žije a tvoří v Praze a v jižních Čechách. Vystudovala pražskou Akademii výtvarných umění v ateliéru malby Michaela Rittsteina v letech 2000–2006. Absolvovala stáž na Universidad de Castilla-La Mancha ve španělské Cuence. Vzdušnou akvarelovou techniku používá i v malbě akrylem. Vzdušnost dobře vyjadřuje neurčitost a neuchopitelnost vzpomínek a představ o realitě. Její témata se dotýkají rozhraní mezi posvátným a každodenním. Se Zdenkou Huškovou a Markétou Zlesákovou připravila společný výstavní projekt Zelený ostrov, reflexi pobytu na Novém Zélandu. Vystavuje také v tandemu s ateliérovým kolegou Vojtěchem Horálkem. V posledních letech se soustředí na téma venkova, krajiny, hledá vyjádření pro emoci sebenaplnění, jejímž rubem je osudová osamělost a nejistota. Našla nový způsob propojení těla a krajiny, který se poprvé objevil na výstavě Já jsem ta krajina, já jsem ten les v roce 2022. Její práce byla součástí výstavy Voda kurátorky Lucie Šiklové.

www.lindaklimentova.cz