Výstava Rembrandtova tramvaj. Kubismus, tradice a „jiné“ umění

Do 13.9.2015 bude v Západočeské Galerii, ve výstavní síni „13“, Pražská 13, Plzeň, přístupná velmi zajímavá výstava Rembrandtova tramvaj. Kubismus, tradice a „jiné“ umění. Zde najdete pouze několik ukázek z výstavy.

Výstava sleduje prostřednictvím konfrontací širokou inspirační základnu, z níž kubističtí architekti, sochaři a malíři čerpali myšlenkové a tvůrčí podněty. Šlo o nejrůznější projevy evropských i mimoevropských kultur z odlišných časových období: od starověku přes středověk a novověk až k modernímu francouzskému umění. Na výstavě jsou zastoupena díla Emila Filly, Vincence Beneše, Josefa Čapka, Antonína Procházky, sochaře Otty Gutfreunda, architektů Pavla Janáka, Josefa Gočára, Josefa Chochola, Vlastislava Hofmana a dalších; ze zahraničních autorů pak Paula Cézanna, André Deraina nebo Pabla Picassa.

Charakteristickým rysem modernismu je jeho úzký vztah k tradici. V Čechách se tato skutečnost výrazně projevila před první světovou válkou u tvůrců okruhu Skupiny výtvarných umělců, spjaté s kubismem. Průkopníci tohoto stylu – malíři Emil Filla, Vincenc Beneš, Josef Čapek, Antonín Procházka, sochař Otto Gutfreund, architekti Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol, Vlastislav Hofman a další – využívali širokou inspirační základnu, z níž čerpali myšlenkové a tvůrčí podněty. Rozsah jejich zájmů, dokumentovaných v letech 1911–1914 skupinovým časopisem Umělecký měsíčník a skupinovými výstavami, zahrnoval nejrůznější evropské i mimoevropské kultury z odlišných časových období: od starověku přes středověk a novověk až k modernímu francouzskému umění, reprezentovanému Paulem Cézannem, André Derainem nebo Pablem Picassem. Jednotlivé příklady, které výstava sleduje prostřednictvím konfrontací, podporovaly řešení konkrétních problémů, spjatých zejména s otázkou formy, a zároveň posilovaly legitimitu moderního výrazu, protože ho pevně svazovaly s historickou tradicí.

Název Rembrandtova tramvaj, který byl pro výstavu zvolen, není futuristickou ani dadaistickou slovní hříčkou. Je metaforickým vyjádřením vztahu kubismu k různým kulturním a uměleckým tradicím evropských dějin i mimoevropských kultur. Spojení jména uznávaného starého mistra s moderním dopravním prostředkem, který zachytil na svém obraze Tramvaj č. 4 z r. 1912–1913 Vincenc Beneš a jímž ruští avantgardisté v roce 1915 pojmenovali svou výstavu, obsahuje paradox, který při úvahách nad spojitostmi kubismu a starších stylových i nestylových projevů vyvstává.

Z českých historiků umění se dotyčnými otázkami dosud nejpodrobněji zabýval Vojtěch Lahoda. V současné době slaví významné životní výročí, k němuž je věnována tato výstava. Jejími autory jsou odborníci z Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i., kde Lahoda působí jako ředitel.

PUBLIKACE

K výstavě vychází stejnojmenná publikace, připravená rovněž týmem historiků umění z jubilantovy domovské instituce. Vedle odborníků na modernismus a avantgardu se na ní podíleli také medievisté a badatelé zaměření na raný novověk, zkoumající kubistické inspirace z hlediska starého umění. Díky vzájemné spolupráci obou táborů kniha otevírá bohatou škálu neotřelých přístupů ke kubismu a jeho vazbám ke kulturám jiných dob a jiných kontinentů. Autoři jednotlivých příspěvků jsou Klára Benešovská, Beket Bukovinská, Lenka Bydžovská, Ivo Hlobil, Jan Chlíbec, Lubomír Konečný, Pavla Machalíková, Mahulena Nešlehová, Taťána Petrasová, Milada Studničková, Rostislav Švácha a Tomáš Winter.

DOPROVODNÝ PROGRAM K VÝSTAVĚ

Komentovaná prohlídka s autory výstavy
1. 9. v 17 hodin, výstavou provází Tomáš Winter (Ústav dějin umění AV ČR)

Komentovaná prohlídka s ředitelem Ústavu dějin umění AV ČR Vojtěchem Lahodou: 10. 9. v 17 hodin

REALIZAČNÍ TÝM
Koncepce výstavy: Tomáš Winter, Lenka Bydžovská, Pavla Machalíková a Taťána Petrasová
Kurátorky: Ivana Jonáková, Petra Kočová
Grafické řešení: Tereza Hejmová
Jazyková redakce textů: Lenka Jindrová
Instalace: Jan Jirka, Miroslav Tázler
Řezaná grafika: Jakub Čermák
Doprovodné programy: Jiří Hlobil, Iveta Řežábková, Marcela Štýbrová

DÍLA NA VÝSTAVU ZAPŮJČILI
COLLETT | Prague, Munich
Galerie Benedikta Rejta v Lounech
Galerie výtvarného umění v Chebu
Moravská galerie v Brně
Muzeum hlavního města Prahy
Národní galerie v Praze
Národní muzeum – Historické muzeum
Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Památník národního písemnictví
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.
Západočeská galerie v Plzni
a soukromí sběratelé

Výstava byla uspořádána ve spolupráci s Národní galerií v Praze a Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i.

Publikaci vydaly Západočeská galerie v Plzni, příspěvková organizace, a Artefactum, nakladatelství Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i. v roce 2015.

Věnováno Vojtěchu Lahodovi.

ZVÝHODNĚNÉ VSTUPNÉ PŘI NÁVŠTĚVĚ OBOU VÝSTAV ZÁPADOČESKÉ GALERIE

Při předložení vstupenky z výstavy Gottfried Lindauer (1839–1926). Plzeňský malíř novozélandských Maorů platí na výstavu Rembrandtova tramvaj zvýhodněné vstupné 20 Kč.