Zahájení výstavy Bohdana Holomíčka: Fotografie fotografů

Kurátorka: Nadia Rovderová

„Vyfotografoval jsem většinu lidí, které jsem v životě potkal. A další snímek si udělám pokaždé, když se znovu sejdeme. Podobné je to i s místy, kterými procházím. Je to můj nekonečný příběh.“
Bohdan Holomíček

„Bohdan Holomíček je vzácný fenomén české kultury. Fotograf přátelských setkání, zachycující pozitivní situace, okamžiky milosti, záblesky lásky za magického přispění světla.”
Anna Fárová.

Z nekonečného počtu portrétů, které Bohdan Holomíček ve svém tvůrčím zápalu za desítky let vytvořil, jsme pro náš výstavní projekt v Artinbox Gallery vybrali portréty jeho kolegů a kolegyň – fotografů a fotografek, které zachytil od 60. let minulého století až po dnešek.
Bohdan Holomíček dokázal shromáždit stovky a stovky portrétů desítek českých i zahraničních fotografů, historiků a milovníků fotografie, kterými teď důkladně vyplnil prostory galerie Artinbox a vytvořil tak zdejší nový rekord v množství fotografií obsažených v jednom výstavním projektu.
(Doposud prvenství patřilo výstavě Jan Lukas: Lidé v roku 2015, kdy jsme vystavili 118 fotografií v rámci jedné výstavy. Bohdan Holomíček nyní prezentuje víc než dvojnásobek – téměř 250 fotografií.)
Výstavu doplňují autorské videoprojekce, v rámci kterých prezentujeme i další autorovu tvorbu.

……………………….

Bohdan Holomíček se narodil 14. srpna 1943 ve vesnici Sienkiewiczowka na Ukrajině. Byly mu čtyři roky, když jeho rodiče: matka Ukrajinka a otec Volyňský Čech, využili možnost přesídlit do Mladých Buků v Krkonoších. V osmé třídě dostal k Vánocům sovětský fotoaparát Smena a deset kinofilmů, které ještě týž večer všechny exponoval.
V roce 1960 se vyučil elektrikářem v Poříčí u Trutnova. Ve zdejší elektrárně pracoval kromě základné vojenské služby (1963-65) až do roku 1968. Následující rok byl zaměstnán v trutnovském muzeu. V roce 1969 poprvé vystavil své fotografie. Po roce 1969 pracoval v podniku Geoindustria a od roku 1971 byl zaměstnán jako údržbář v Centrální výtopně v Janských Lázních, kde dodnes žije.
Proslavila ho nesmírně lidsky upřímná fotografická série z předrevolučného života Václava Havla a jeho ženy Olgy.
Od roku 1995 je na volné noze.
Od roku 2004 intenzívně ve své práci využívá digitální technologie a v současnosti ho čím dál více zajímají audiovizuální projekce.