Vernisáž Miroslav Mařenec: O5 v Karlíně
Do 30. 11. 2022 bude v Galerii Navrátil, Vítkova 15, Praha 8, přístupná velmi zajímavá a krásná výstava obrazů Miroslava Mařence: O5 v Karlíně.
Na výstavu je nutné se objednat na m.marenec (zavináč) seznam.cz nebo na g.litera (zavináč) seznam.cz
Úvodní text Ivany Beranové:
Tvorba Miroslava Mařence vychází z kvalitního výtvarného řemesla, kterým prošel na pražské AVU, v ateliéru realistické malby Zdeňka Berana a v ateliéru intermediální tvorby prof. Milana Knížáka.
Jeho malba je vytvářena barokní, šerosvitnou modelací objektů, bez modernistických tendencí. Malby s atributy barokního malířství, kterými byly například drapérie nebo předměty s charakterem něčeho, co se nám líbí, co je – hlavně společensky – žádoucí a vkusné a čeho si ceníme, jsou zde však celkově vystavěny v lehce ironizujícím, groteskním tónu. Miroslav už neznázorňuje pouze ten druh objektů, jakými byly v barokním malířství například cizokrajné ovoce, vzácné předměty, šperky nebo velkolepá květinová aranžmá v drahých vázách. Rád k nim přidává předměty naprosto neočekávané a nežádoucí v té situaci, ve které jsou zachycené. Tím je jasně od klasického barokního stylu odliší, skoro až brutálně odřízne. V jeho malbách tedy vidíme drapérie v těsném sousedství s plynovými maskami nebo – v opačném smyslu – vlajku vystavěnou z různobarevných drapérií. Drapérií jako něčeho krásného, čím zdobíme, ale také něčeho, čím obraz můžeme rozpohybovat.
Další obskurností jsou různé vitrinky nebo skříňky, ve kterých si – opět – jako u zátiší, tak rádi vystavujeme naše vlastní drahocennosti. Druh kabinetů kuriozit, které jsme v průběhu života nashromáždili a natolik nám přirostly k srdci, že se jich nemůžeme či nechceme zbavovat. Ba naopak, chceme jim dát místo na jakémsi osobním piedestalu hodnot. Někdy snad až jako osobním fetišům ke vzývání. A to ať už z důvodu rarity předmětu samotného nebo třeba místa pořízení či okolností, které nám předmět přivály do života. Celá sbírka předmětů v takových skříňkách či boxech, bez znalosti „souřadnic“ jejich pořízení a majitelových zálib, se potom stává naprosto bizarní skrumáží, kterou ještě k tomu vystavujeme navenek. Vždyť v baroku se takové soubory přece vystavovaly s citem a vkusem!
Hodnota těchto předmětů ale na rozdíl od dob barokních nevzchází z jejich citlivého rozmístění v prostoru skříňky a nemusí demonstrovat společenský status. Jejich hodnota spočívá v tom, jaký vztah mají k samotné osobnosti majitele. Tím se od barokních zátiší odlišují. Novodobí barokáři se zřejmě nebojí vystavit do vitrinek i své diskutabilní stránky, stránky jejich vlastních osobností, nejen společenských statusů. Možná proto už autor nevystavuje porcelánové točící se rokokové panenky na hracích strojcích, ale vyčiněné zvířecí lebky v kombinaci s “ostatky panenek” …
Ve vší své realistické poctivosti autor často nešetří expresivitou výrazu. Zvlášť je to patrné u jeho figurální či portrétní tvorby, nejvíce u autoportrétů. A konečně – ne nepodstatnou část jeho malby tvoří témata hledání krásy v důmyslnosti technických vynálezů, většinou těch z dob minulých, a všeobecně v “důmyslnosti stvoření”. V té důmyslnosti, s jakou je utvořena například lidská lebka a její uzpůsobení funkčnosti celého mozkového aparátu a vůbec orgánů umístěných v hlavě a lebkou chráněných. Zájem o důmyslnost lidského stroje!
Současná výstava je přehlídkou autorovy tvorby za posledních 5 let. Kromě již výše zmíněných témat je doplněna o nejnovější sérii obrazů oblých předmětů ve tvaru pecek, knoflíků či kuliček, vytvořenou v letošním roce. Ani v této sérii se nezpronevěřuje svému baroknímu podání, působení a zachycování světla na konkrétních předmětech a v konkrétních celcích a jejich zpracování, včetně bravurně podaných odlesků. Ke zpracování jsou nicméně vybrány předměty, které s barokem naprosto nesouvisejí, cele patří již do naší současnosti.
Ivana Beranová
O5 v Karlíně