Vernisáž výstavy Josef Mysliveček, detto Il Boemo (1737–1781)
Do 29. 1. 2022 bude v Clam – Gallasově paláci, Husova 20, Praha 1, přístupná velmi zajímavá a krásná výstava Josef Mysliveček, detto Il Boemo (1737–1781).
V nově zrekonstruovaném Clam-Gallasově paláci se otevírá veřejnosti výstava Josef Mysliveček, detto Il Boemo (1737–1781) připravená v rámci uvedení snímku Il Boemo do kin. Při té příležitosti vychází i nová kniha Daniela E. Freemana nazvaná Josef Mysliveček.
Od 21. října 2022 bude v nově zrekonstruovaném barokním Clam-Gallasově paláci na Mariánském náměstí v Praze otevřena výstava Josef Mysliveček, detto Il Boemo (1737–1781), která seznámí návštěvníky se skladatelovým životním příběhem a tvorbou. Přenese je do světa osmnáctého století a přiblíží jim Prahu, ze které Mysliveček odešel, aby se mohl stát operním skladatelem. Poutavé obrazové materiály představí návštěvníkům Muzea města Prahy Itálii Myslivečkovy doby a seznámí je se světem a zvyky zadavatelů Myslivečkových oper, s výchovou a s osudy kastrátů, načrtnou dobrodružství tehdejšího cestování a nastíní problémy života tehdejších umělců. Součástí výstavy budou filmové kostýmy a paruky ušité pro snímek Il Boemo, který 20. 10. vstupuje do kin.
Dále zde bude možné zhlédnout projekci Myslivečkových árií, natočených pro film Il Boemo, a to včetně bonusových materiálů. Nahrávky vznikly ve spolupráci s barokním orchestrem Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse a vystoupí v nich přední světoví sólisté jako Philippe Jaroussky, Raffaella Milanesi, Emöke Baráth, Krystian Adam, Sophie Harmsen a další.
Výstava je zasazena do překrásných barokních sálů Clam-Gallasova paláce, který se po dlouhých letech rekonstrukce konečně otevírá veřejnosti. Tento architektonický skvost patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám Prahy a České republiky. Jedná se o jedno z vrcholných děl pražské barokní architektury a je skvělou ukázkou vrcholně barokního bydlení a způsobu života tehdejší aristokracie.
Rozlehlý stavební celek je tvořený v základě čtyřkřídlým barokním objektem kolem centrálního čtvercového nádvoří. K němu je připojen vstupní věžovitý rizalit v ose Karlovy ulice, schodištní věž při severovýchodním nároží a východní křídlo při zadních traktech domů, tvořících západní frontu Malého náměstí. Palácová plocha zahrnuje ještě tři menší dvory a nárožní zahradu. Monumentální vnější i vnitřní podoba paláce je dílem výstavby objektu v druhém a třetím decenniu 18. století a dalších úprav na konci 18. a v 19. století.
Jeden z největších barokních šlechtických paláců na světě bude využívat především Muzeum města Prahy, které tak získává kvalitní a poměrně rozsáhlý prostor pro prezentaci části své bohaté sbírky z období baroka. Zpřístupní tak veřejnosti předměty jedinečné hodnoty, ať již umělecké nebo uměleckého řemesla.
Slavnostní otevření výstavy proběhlo 20. října za účasti Hany Třeštíkové, radní pro oblast kultury, výstavnictví a cestovního ruchu, Zuzany Strnadové, ředitelky Muzea města Prahy, Daniela Freemana, spisovatele a muzikologa, Petra Václava a Ireny Hradecké, autorů výstavy, Petry Johany Poncarové, překladatelky, Václava Lukse, dirigenta Collegia 1704, Vojtěcha Dyka, herce a zpěváka. Zahájení výstavy bylo spojeno se křtem knihy Josef Mysliveček amerického muzikologa Daniela E. Freemana, který se jako konzultant podílel na vzniku filmu Il Boemo a který se studiu života Josefa Myslivečka věnuje dlouhodobě. Daniel E. Freeman je přední zahraniční odborník na hudební kulturu v českých zemích osmnáctého století. K jeho nejvýznamnějším publikacím patří monografie o životě a díle Josefa Myslivečka, o W. A. Mozartovi a Praze a také o operním divadle Františka Antonína, hraběte Šporka. Kromě toho publikoval řadu studií o opeře a hudbě pro klávesové nástroje v osmnáctém století a o dílech Antonia Vivaldiho, J. S. Bacha a jeho synů. Vyučuje hudební vědu na Minnesotské univerzitě a je rovněž profesionálním klavíristou.
Freemanova kniha Josef Mysliveček je první moderní vědeckou monografií věnovanou Myslivečkovu životu a dílu, přeložila ji Petra Johana Poncarová a vychází 17. října 2022 v nakladatelství Vyšehrad. Úvodní část rekonstruuje Myslivečkův život a zkoumá pozdější vnímání jeho osudu a tvorby. Druhá část přináší podrobné rozbory jeho oper, oratorií a instrumentální hudby včetně hudebních ukázek. Zahrnuje rovněž zcela nové objevy, týkající se mimo jiné Myslivečkových kontaktů s Antoniem Salierim. Zvláštní kapitola je pak věnována Myslivečkovu vztahu s W. A. Mozartem a jeho vlivu na Mozartovu hudbu. Součástí monografie je obsáhlý poznámkový aparát a katalogy Myslivečkových vokálních a instrumentálních děl s informacemi o jejich vydání a nahrávkách.