Vernisáž Richard Kočí: Terraformed
Cca do 5. 12. 2022 je pro vážné zájemce v budově polikliniky Health Plus v Kartouzské ulici (3274/10,Budova F, Praha 5) a ve Vile Nový Smíchov (Radlická 19/1), přístupná velmi zajímavá a krásná výstava Richarda Kočího: Terraformed.
Úvodní text kurátorky Magdaleny Schnitzerové:
Název expozice Richarda Kočího „Terraformed“ odkazuje na původní označení projevů chování látky – v tomto případě Země – ve vztahu k vlastní proměně. Tento jev, vzešlý z vědeckých poznatků a situovanosti nových fenoménů ze sféry science fiction, se odehrává samovolně nebo za účasti člověka. Zařazujeme ho do nového pojetí filozofie spekulativního realismu neboli objektově orientované ontologie, v níž představuje odrazový můstek pro vytvoření pozadí nové fenomenologické zkušenosti přístupu ke světu. Součástí této zkušenosti je postupné přijímání nové představy planety Země ve své měnící se podobě a nejistou vizí počátku její konečnosti. Vlivem působení lidského faktoru se jedná o představy změn, které již není dále možné přiřadit působení vyšších mocností tak, jako tomu tradičně bylo v minulosti. Následky tsunami bývaly v šintoistické tradici pojímané jako nepřízeň entity kami. Tu v současnosti nahrazují tvrdá data o mizení korálových útesů, dun písečných pláží a proměny přírodních porostů v jezerní krajinu chovných nádrží. Tyto následky nejsou vnímány jako hněv bohů, ale jako součin řady faktorů, které již dopadům nebrání, ale pouze proces dokumentují. Obecnou rovinou vyšších mocností a jejich vlivu na Zemi se stávají hyperobjekty, neboli nepředmětné entity zasahující veškeré pozadí našich zažitých skutečností – včetně těch estetických. Jejich uchopování spočívá ve světle nových skutečností na základě silnějšího pocitu sounáležitosti s ostatními bytostmi a neustálém uvědomování si transformované a konečné Země ve společnosti hyperobjektů na místo tradiční role Země jako základní lidské jistoty. Ideálním prostředkem pro zachycení této estetické skutečnosti je aktuální výpověď zasazená do kontextuálního příběhu. Veskrze problematické vyjádření hyperobjektu se dá příběhově zmírnit pomocí citlivé práce s látkou, osvobodit jej a učinit krásným, uchopitelným.
Obdobnou příběhovou perspektivu spatřuji v umělecké tvorbě Richarda Kočího. „Terraformed“ respektuje autorův záměr a současné cítění, které bylo vždy založeno na autorových prožitcích světa kolem v kombinaci vysoké míry nejen umělecké, ale i intelektuální a řemeslné citlivosti. Na rozdíl od značné části současných autorů pracujících s tradičními médii, jsou Kočího díla autentickou výpovědí o „teď“ a „brzy nastane“. Těžko uchopitelnou látku narativně proměňují v důstojnou krásu motivů a vizi nového světa plného důvtipu a tajemství. Mistrovské kvality zpracování příběhu jsou patrné v různých stadiích osobitého výkladu. Zátiší odkazují ke starší práci záznamu konkrétní skutečnosti. Kruhová abstrakce je neodmyslitelně spjatá se sochařstvím – obrazy předchází sochám, ze soch vznikají obrazy. Návrat k těmto obrazům probíhá formou zpětné reflexe v nemožnosti uzavření se před světem. Jejich východiskem je bod, neboli duchovní instance a jeho zesílená reflexe – kruh – jako symbol dokonalosti. Na první pohled svébytný soubor prochází neustálým uměleckým vývojem ruku v ruce s vývojem duchovním. Na pomezí duchovního a fyzického světa staví autor objekt „Tsunami“ (zimní zahrada Ringhofferovy vily), vybraný symbol své sochařské práce. Nejnovějším počinem jsou doposud nevystavené figurativní obrazy, naznačující novou cestu osobního vývoje. Zřejmá snaha o osvobození se od látky, eklektismus a precizní technika dávají nahlédnout do prožitků autora a jeho
podprahové potřebě ztotožnění. Autorův umělecký příběh esteticky neztvárňuje hotový svět, ale jeho působení dokáže napovědět cestu, jakou můžeme bytí na Zemi a prožitků na ní přirozeně artikulovat, a těšit se z její rozmanité nádhery.
Richard Kočí (*1954, Praha) roku 1967 emigroval do USA, kde studoval umění na North Texas State University, později ve Španělsku na Bellas artes de San Fernando Madrid a Escuela de Artes y Oficios Madrid. Je držitelem několika prestižních zahraničních ocenění za sochu a grafiku. Své bohaté zkušenosti studia materiálu využil původně v sochařství při práci se dřevem, kamenem a bronzem, v experimentech se syntetickými materiály a také v plném proniknutí do dalších uměleckých oborů: malířství, grafiky, hlubotisku, litografie a nových médií. Mimo velké množství světových výstav se můžeme s jeho majestátními sochami a obrazy setkávat od 90. let po návratu z emigrace v České republice. Zde patří mezi jeho nejznámější výstavy „Sine qua non“ (Mánes, 2001), „Víření prachu“ (DOX, 2016) a „Skrz na skrz“ (GASK, 2019). Nový směr zkoumání možností figurativní malby nastínil autor v roce 2021 na výstavě na zámku v Dobříši.
Kurátor / prodej děl
Magdalena Schnitzerová