Vernisáž City guide – výstava provázející po citech – Ateliér vizuální komunikace vedený Štěpánkou Stein a Jiřím Kociánem

Do 9. 10. 2022 bude v Czech Photo Centre, Na Zlatě 1 (vchod ze Seydlerovy ulice), přímo u metra Nové Butovice na Praze 5, přístupná zajímavá výstava City guide – výstava provázející po citech.

Jedná se o výstavu kolektivu autorů navštěvujících Ateliér vizuální

komunikace vedený Štěpánkou Stein a Jiřím Kociánem.

Ateliér vizuální komunikace tento rok nabídl inspiraci rekordnímu počtu 13 fotografů, kteří v průběhu roku pracovali na dílčích úkolech a dozvěděli se i mnoho o fungování světa módní, dokumentární a portrétní fotografie. Své závěrečné práce ale každý pojal po svém a pod společným tématem průvodce po citech neboli City guide se divákům představí jak portréty, tak i konceptuálně laděné soubory.

Výstava nabídne pod kurátorským vedením Štěpánky Stein putování do vlastního nitra, představí chápání hranic skutečných i těch osobních ve vztahu dvou lidí, ukáže cesty reálné, virtuální i ty pouze myšlené. Zavalí Vás silnými emocemi i se jich zcela vzdá. Každý z autorů pozve diváky do svého světa zcela jinak.

Tématem mužů, jejich pocitů a jejich místa v dnešním světě navazuje na svůj dřívější soubor Jitka Kozáková, protože toto téma pro ni stále není vyčerpané.

Milan Arnošt ve svém souboru zakončuje svůj pětiletý volný cyklus sledující z různých pohledů skupinu dospívajících děvčat, které nyní už doputovaly za hranici náctiletosti.

Téma dospívání pak také rezonuje v souboru Tomáše Jiráčka, v němž se opět jedná o pokračování dlouhodobého projektu. Následuje v něm svého bratra a na rozdíl od snového souboru vystaveného minulý rok se nyní noří do temnějších hlubin jeho vnitřního světa, v němž mnohdy panuje zvláštní ticho, někdy i napětí, ale zároveň také určitý klid.

Velmi osobní a pro ni netypický soubor představuje stále ještě náctiletá Bára Nosková, která se vydala na cestu přes skotský ostrov Skye, aby v tichu osamělého putování lépe poznala samu sebe.

O sebepoznání na pozadí cesty pak ve svém souboru usiluje i Tereza Veselá, jejíž fotografie zobrazují zkoumání hranic světů v zrcadle vlastních osobních hranic.

Soubor John a Lucia autora Matěje Koudelky vypráví o setkání dvou světů, kde jeden nevidí východisko a druhý tančí ve víru inspirace.

Zpět k tématu hranic se ve svém souboru vrací Vendy Mlejnská, tentokráte těch hluboko ukrytých ve vztahu dvou lidí, které překračujeme až v okamžiku absolutní důvěry.

Od důvěrnosti ve vztahu dvou lidí se v souboru Kláry Krátké přesouváme k naší osobní důvěrnosti. Navázáním až intimního vztahu a otevřením se sobě samému nám pomůže růst a dovolit si sdílet emoce nejen se sebou, ale i s okolím, aniž bychom jej tím zraňovali.

Naopak odpoutání se od jakýchkoliv emocí se objevuje v souboru Jakuba Jocha, který pomocí statické, repetitivní a jednotné vizuality odkazuje na lidskou prázdnotu. Tělo je na jeho obrazech zobrazeno pouze jako schránka prostoru, kde je skryta naše duše.

Prázdnotu tematizuje i soubor Evy Mořické, jejíž osamělé cesty schodištěm a chodbami paneláku odhalují člověka pouze mimochodem.

Od prázdnoty do světa silných emocí a sportu se posuneme v souboru Milana Macka, který na sportovních soutěžích nejen fotí, ale je i jejich aktivním účastníkem.

Zcela jiný svět nám pak ukazuje Šárka Zavadilová – za pomoci aplikace Street View prozkoumala současný stav bývalých sudetských oblastí na jihozápadě republiky. Neony, noční kluby, sex roads, odpadky i zapadlé chatky reprezentují aktuálnost tématu prostituce – tématu po třicet let společensky tabuizovaného i ignorovaného.

Koncept opomíjeného a ignorovaného se objevuje i v souboru Petra Žemly, který pomocí fotografií a deníkových záznamů dává komukoliv nahlédnout do své mysli, aby mu i ostatní pomohli rozluštit jednu velkou záhadu.