Vernisáž výstavy Půlnoc umění / Cesty sběratelství: Sbírka Karla Babíčka

Do 30. 9. 2022 je v horním patře Kunsthalle Praha, Klárov 5, Praha 1 (u metra Malostranská), přístupná velmi zajímavá a krásná výstava Půlnoc umění / Cesty sběratelství: Sbírka Karla Babíčka.

Výstava je úvodní kapitolou cyklu s názvem Cesty sběratelství, jehož cílem je představit rozmanité přístupy ke sběratelství v rámci domácích i zahraničních soukromých sbírek. Cyklus se pokusí přinést odpovědi na otázky typu kdo, co a proč sbírá – jaké jsou vztahy mezi sběrateli a umělci – anebo jak koexistují soukromé sbírky s těmi veřejnými. Stejně tak nabídne unikátní pohled do uměleckých sbírek, které jsou jen zřídka přístupné veřejnosti.

Prvním prezentovaným sběratelem je Karel Babíček (*1956) – kurátor, sběratel, obchodník a v neposlední řadě zakladatel jedné z prvních významných privátních galerií po sametové revoluci – pražské Behémót (1991–2003), která po vzoru newyorského modelu reflektovala aktuální umělecké dění napříč generacemi. Byl to právě Babíček, kdo jako první pro svou sbírku vyhledával konceptuální díla a trvale podporoval jejich vznik. Výstava v Kunsthalle Praha pojme Babíčkovy kulturní aktivity v celé šíři a mj. představí desítky děl ze sběratelovy bohaté kolekce. K vidění jsou mj. práce Adrieny Šimotové, Františka Skály, Josefa Žáčka, Jiřího Příhody, Jaroslava Róny, Jiřího Davida, Kateřiny Vincourové, Krištofa Kintery, Margity Titlové-Ylovsky, Václava Stratila, Vladimíra Merty, Vladimíra Kokolii a celé řady dalších. Česká díla na výstavě doplní i díla řady oceňovaných zahraničních umělců, které Karel Babíček coby galerista představoval v rámci progresivního výstavního programu v Nové síni v Praze v letech 1995–1998. Na výstavě se tak objeví např. i práce britského sochaře Tonyho Cragga, americké sochařky Nancy Davidson, francouzského sochaře Philippe Rametta, britského výtvarníka Juliana Opie či explicitní fotografie kontroverzního amerického filmaře a fotografa Larryho Clarka. Specifické architektonické řešení výstavy samotné je pak dílem českého umělce Jiřího Příhody.

PŮLNOC UMĚNÍ je v Kunsthalle Praha již třetí prezentovanou výstavou od otevření galerie 22. února 2022. Během prvních čtyř měsíců do Kunsthalle zavítalo 45 000 návštěvníků – populární zahajovací výstava Kinetismus: 100 let elektřiny v umění byla pro velký zájem prodloužena do 29. srpna 2022.

„Sběratelé umění společně s historiky umění a kurátory svou vášní přispívají k životaschopnosti umělecké scény. Cyklem výstav Cesty sběratelství jsme se rozhodli vzdát hold jejich činnosti, která je sice často opomíjenou, ale nedílnou součástí uměleckého ekosystému. Zejména v České republice, kde byly umělecké sbírky po dlouhá léta přístupné veřejnosti pouze díky státním institucím, zůstává role soukromých sběratelů zahalena jakýmsi tajemstvím.“ přibližuje koncept cyklu hlavní kurátorka Kunsthalle Praha, Christelle Havranek. 

Kurátorkou první výstavy chystané série je Lenka Lindaurová, výtvarná kritička a publicistka, která samotný název PŮLNOC UMĚNÍ zvolila na základě inspirace proslulým románem Nesmrtelnost spisovatele Milana Kundery z roku 1988, v němž jedna z postav osobitým stylem komentuje umělecký svět: „(…) na ciferníku evropského malířství odbila půlnoc.“ Kurátorka tak přeneseně označuje dobu nově získané svobody a propojení se světem, vzniku privátních galerií a sbírek, zároveň však také moment, kdy se vyhlašoval konec dějin umění.  

 „Velikost umělecké sbírky nesouvisí s počtem artefaktů – velikost spočívá v její historii a v příběhu samotného sběratele. Karel Babíček začal svou sbírku budovat po roce 1989 jako jeden z prvních podnikatelů v tehdejším Československu. Sám o sobě tvrdí, že si umění nevybírá hlavou, ani srdcem, ale břichem. Zní to trochu bizarně, ale uvěřitelně, je to právě osobní vkus sběratele, co vytváří individualitu sbírky, i když pojem vkus řada odborníků zavrhuje, jelikož nevystihuje procesy interpretace a analýzy,“ přemýšlí kurátorka Lenka Lindaurová nad přístupem sběratele, obchodníka a významného kulturního hybatele, jehož soukromá galerie Behémót, pojmenovaná dle bájného biblického stvoření, ve své době jako první překračovala zažité hranice tradičně prezentovaných médií.

Pro site-specific výstavy v Behémótu vznikaly nákladné instalace, objekty, videa i performační aktivity, z nichž se do dnešní doby zachovala jen skromná fotodokumentace. Po ukončení činnosti Behémótu v roce 2003 i aktivit v rámci Nové síně v roce 1998 nepřestával Karel Babíček vyhledávat ateliéry malířů nastupující generace a nadále rozšiřoval svou sbírku. Od roku 2002 participuje na výstavním programu pro multižánrový festival Brandýské mámení v Brandýse nad Orlicí, kde rovněž inicioval a podpořil vznik řady uměleckých objektů ve veřejném prostoru.

Výstavu v Kunsthalle Praha rovněž doprovodí textově a výtvarně bohatá publikace – výsledek dialogu a spolupráce mezi sběratelem a hostující kurátorkou Lenkou Lindaurovou, která přizvala další dva autory textů: historičku umění Marisu Ravalli-Příhodovou a básníka Petra Borkovce, jejichž příspěvky doplňují a rozšiřují úhel pohledu na fenomén sběratelství u nás. Na vizuální soudržnost všech svazků Cest sběratelství dohlíží grafický designér Robert V. Novák, osobité architektonické řešení výstavy je zase dílem českého umělce Jiřího Příhody.

„Příběh, který Půlnoc umění vypráví, se v mnohém podobá tomu, který si spojujeme se vznikem naší srdeční záležitosti – s novým prostorem pro umění a umělce, v němž návštěvníci mohou neustále objevovat a zažívat inspirativní setkání. Ostatně, i Kunsthalle Praha vybudovali dva vášniví sběratelé,“ doplňuje Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha.