Vernisáž výstavy Postup jako výstup: Umělecko-výzkumné strategie na UMPRUM

Do 28. 5. 2022 je v Technologickém centru UMPRUM, Mikulandská 134/5, Praha 1, přístupná zajímavá výstava Postup jako výstup: Umělecko-výzkumné strategie na UMPRUM.

Otevřeno Po-So, 10-18 hodin

Co stojí za vznikem uměleckých děl? Je to náhodná inspirace a potřeba sebevyjádření, nebo jsou výsledkem řady příprav, rešerší a promyšleného procesu? Tématem se zabývá bienální přehlídka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze s názvem „Postup jako výstup. Umělecko-výzkumné strategie na UMPRUM“. Její kurátorský tým sestavil výběr prací vytvořených na UMPRUM během posledních dvou let. Hlavním kritériem byl právě invenční tvůrčí proces, který vznik díla doprovázel.

Autoři výstavy – Kristýna Péčová, Eduard Herrmann a Filip Kraus nakonec zvolili 20 projektů, které vznikaly na půdě UMPRUM napříč ročníky a ateliéry v oborech architektury, designu, grafiky, užitého a volného umění a v neposlední řadě i na Katedře teorie a dějin umění. Výstava, která je tentokrát situovaná do Technologického centra UMPRUM, neseznamuje jen se samotnými díly, ale současně také s procesem, který k jejich finální podobě vedl.

„Naším cílem bylo představit i způsob práce a uvažování, stejně jako otázky, které si autoři a autorky při práci kladli. Chtěli jsme ukázat, že výzkumné strategie se nemusí týkat jen nejstarších a nejzkušenějších studujících, ale že je lze aplikovat třeba i v rámci školních zadání“, říká k přesahu bienále jeho kurátorka Kristýna Péčová. Díky tomu lze ve výstavě nalézt i jistý didaktický aspekt. Nenásilnou a názornou formou prezentuje široké veřejnosti těžko uchopitelné téma uměleckého výzkumu a především možnosti umělecko-výzkumných strategií, které lze v uměleckém vzdělávání využívat. Díla doplňují ukázky a dokumentace zkoumání technologií a technik, různé rešerše prezentované v podobě moodboardů, myšlenkových map, deníků i záznamů vlastního pozorování.

Jako jeden z příkladů můžeme uvést kolekci porcelánových sošek Alegorie covidu Moniky Martykánové. Autorka nereagovala jen na aktuální situaci a řadu pandemických omezení. Za jejich vznikem stojí také studium historie, symboliky a zpracování klasických komorních plastik z porcelánu. Podobný způsob přemýšlení i přístupu vykazují skleněná přírodní zátiší Křehká scenérie Františka Jungvirta.
Vlastní zážitky a osobní zkušenosti se studiem historie a specifického místa se podařily skloubit Darjanovi Hardimu v knize Chazarský slovník. Ilustrátor zde oživuje srbský experimentální román Milorada Paviće a čtenáře vtahuje do světa tří náboženství – křesťanství, islámu a židovství. Nejasnou hranici mezi realitou a fikcí dokresluje práce s dokumentací z cest po stopách Chazarů v Srbsku, kterou autor podnikl v rámci svého výzkumu.
Zvláštní kapitolou je vystavený týmový Projekt P studujících Katedry teorie a dějin umění. Ti své bádání zaměřili na dobu covidové pandemie, změn a pojmů, které do životů lidí přinesla. Pracovali s měkkými daty, kombinovali psané slovo s obrazem, symbioticky propojili intelektuální práci s kreativitou a imaginací, kulturu s přírodou.
Jak vypadá umělecký výzkum v rámci doktorského studia, je možné spatřit v pracích vybraných doktorandů. Michaela Režová se věnuje žánru animovaného dokumentu a historii jejího domovského Ateliéru animace a filmu. Jiným příkladem je projekt doktoranda Ateliéru volného umění I Martina Zeta, který v projektu Miloš Zet očima Martina Zeta dále rozvíjí pozůstalost svého otce, jenž byl stejně jako on sochařem.

„Dnešní UMPRUM chce vychovávat kriticky myslící intelektuály a vizionáře, kteří překonávají stereotypy limitující lidskou tvořivost a komunikaci, a tak rozšiřují možnosti umění. Používáme učební metody spojené s kreativní praxí, výzkumem a experimentem, které nejsou založeny na přijímání hotových poznatků, nýbrž na inovativních projektech a objevech. Při vytváření a aplikaci poznatků pro další rozvoj uměleckých disciplín naši studenti objevují nové materiály, techniky, formy a přístupy, nebo novými významy naplňují ty staré a již existující“, shrnuje přístup UMPRUM a vztah k uměno-výzkumným strategiím a uměleckému výzkumu rektor Jindřich Vybíral.

Koncepce výstavy: Eduard Herrmann, Filip Kraus, Kristýna Péčová

Vystavující: Anna Cisariková, Luigi Gorlero, Darjan Hardi, Katarína Hudačinová, František Jungvirt, Markéta Kaplanová, Marie Maláková, Monika Martykánová, Kristýna Mikolášková, Natálie Nepovímová, Huy Pham, Tomáš Račák, Žaneta Reková, Thanh Mai Tranová, Patrik Trska, Jáchym Štulíř, Jitka Uhříčková, Iris Hobson-Mazur, Michaela Režová, Jan Stuchlík, Josef Gečnuk, Barbora Haplová, Filip Kominík, Ondřej Balada, Amálie Bulandrová, Kristýna Fabiánová, Ján Gajdušek, Josef Holeček, Barbora Kovářová, Martina Pachmanová, Anežka Rucká, Veronika Soukupová, Eliška Špálová, Petra Sochůrková, Jakob Dostert, Adam Varga, Jakub Žanony, Martin Zet

Architektura: Eduard Herrmann, Matěj Coufal
Grafika: Filip Kraus
Fotografie: Tomáš Zumr
Editace katalogu: Kristýna Péčová
Produkce: Natalie Krausová, Šárka Váňová