Vernisáž Chloé Milos Azzopardi

Chloé Milos Azzopardi (nar. 1994) je francouzská fotografka a umělkyně. Pochází z malířského prostředí a zaměřuje se na experimentální přístup k fotografii. Získala magisterský titul na Evropské škole výtvarného umění a v současné době pracuje v Paříži na dlouhodobých projektech, v nichž spojuje své znalosti instalace, fotografie a knižní tvorby. Ve své práci zkoumá vztahy mezi lidskými a ne-lidskými bytostmi, snaží se vymanit z prizmatu užitečnosti či úslužnosti, aby mohla zkoumat nové mezidruhové vazby. Jejími předměty zájmu jsou rovněž reprezentace duševního zdraví, etologie a konstrukce imaginárních postkapitalistických výjevů.

 

Tato série čerpá z mé zkušenosti s disociativní poruchou. Lidé žijící s tímto onemocněním nemusí cítit své tělo, zapomínají vlastní jméno nebo to, jak vypadá jejich tvář. Ztráta určitého pocitu individuality – kde začíná a končí mé tělo – vedla ke snaze pochopit hranice mého okolí. S disociativní poruchou jsem se naučila vyrovnávat tak, že jsem se začala promítat do pocitů jiných živých bytostí, ať už to byly rostliny, kameny nebo zvířata. Tato série je vystavěna v ozvěně této poruchy, ale také první věty Ovidiových Metamorfóz, která naznačuje, že těla nejsou konečnými entitami, ale spíše proměnlivými, křížícími se a obývanými celky. Představuji si tyto fotografie jako ekosystém, v němž je metamorfóza možná; prostředí, v němž se snažím poznat, co mohou znamenat pojmy individuality, plurality a jinakosti, když jsou zpochybněny hranice těl.

 

Nová série výstav pod názvem: Poetika, Estetika, Kompozice, oslavuje fotografii v její největší síle, jak vizuální, tak i vypravěčské. Chceme při pohledu na fotografii utéct do představy, jaké by bylo mít její obsah v našem životě, nebo chceme zůstat přítomni a samotnou fotografii vychutnávat?