Vernisáž výstavy k 10. výročí posledního rozloučení s VÁCLAVEM HAVLEM

Do 29. 1. 2022 bude v Galerii 1, Štěpánská 47, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava k 10. výročí posledního rozloučení s VÁCLAVEM HAVLEM.

Výstava je přístupná od úterý do pátku od 10:00 do 12:00 a od 13:00 do 18:00. V sobotu pak od 10:00 do 14:00. V neděli, pondělí a o svátcích je zavřeno.

Autory výstavy jsou Alan Pajer, který Václava Havla často doprovázel jako fotograf, a Tomáš Oliva ze spolku ARS METROPOLIS. 

„Je nám ctí, že si můžeme výraznou osobnost prvního českého prezidenta Václava Havla a jeho nezpochybnitelný přínos pro získání svobody a nastolení demokracie, připomenout právě na území Prahy 1. Tedy městské části, kde se odehrály i zásadní události Sametové revoluce v listopadu 1989, v jejímž čele Václav Havel stanul,“ řekl starosta Prahy 1 Petr Hejma. „Měl jsem tu čest se s ním několikrát setkat. Ať už jako student třetího ročníku VŠE při Sametové revoluci nebo později jako starosta při různých příležitostech. Vždy byl pro mě velkou inspirací. Byl to člověk s velkým srdcem a pro mě osobně i vzorem svou projevovanou lidskostí a schopností spojovat lidi, nerozdělovat společnost. Takový přístup je u politiků bohužel čím dál vzácnější,“ dodal.

Podle Petra Burgra, místostarosty Prahy 1 pro oblast kultury máme jako národ velké štěstí, že v přelomových okamžicích našich dějin se objeví osobnost, o které se dá říci, že přišla v pravý čas. V minulosti dřívější to byly například svatý Václav či Karel IV. Později T. G. Masaryk a v době nedávné pak Václav Havel. „Jeho vytrvalost v boji s totalitou, ale především zvolení slova, jako v tomto boji nejúčinnější zbraně, bylo právě to, co naše země v době rozpadu sovětského impéria potřebovala,“ zdůraznil. „Každý nemusel s Václavem Havlem souhlasit, ale když pan prezident Havel po předneseném projevu v Kongresu Spojených států Amerických sklízel ovace od stojících kongresmanů, byli jsme a měl jsme na koho být pyšní,“ dodal.

Výstavu tvoří pět vzájemně propojených částí. První mapuje dramatickou cestu Václava Havla od vůdce Sametové revoluce až ke zvolení posledním prezidentem Československé republiky a prvním prezidentem České republiky. Druhá část představuje třicet osobností, které doprovázely Václava Havla touto složitou dobou. Třetí část expozice připomíná přijetí ČR do NATO a čtvrtá část významné události a setkání Václava Havla během jeho prezidentského úřadu. A pátá část připomíná poslední rozloučení s Václavem Havlem a umístění jeho busty do budovy amerického Kongresu 19. listopadu 2014 i její kopie do Pražské křižovatky 17. listopadu 2019.

Na výstavu se chystá přijít i celá řada pražských škol. Ve většině případů by měl žáky a studenty provádět expozicí přímo jeden z jejich autorů, fotograf Alan Pajer, který se s Václavem Havlem i znal. „V komentářích velmi často slýcháváme o tom, co Václav Havel neudělal, ale je naopak nutné připomenout všechno to, co udělal,“ upozornil. „Obdiv a respekt, s jakým přijala Václava Havla celá světová veřejnost, jsou výjimečné. Svoji popularitu si získal hlavně tím, že postavil svobodu lidského ducha do centra všeho, o co v životě usiloval. Tomu všemu obětoval vlastní svobodu i zdraví,“ doplnil ho Tomáš Oliva.

Jakýmsi ústředním mottem výstavy o Václavu Havlovi v Galerii 1 je pak jeho citát z projevu v americkém Kongresu v únoru 1990: „Záchrana tohoto lidského světa není nikde jinde než v lidském srdci, lidském rozmyslu, lidské pokoře a lidské odpovědnosti.“