Vernisáž Barbora Dohnalová: Prázdnota v nás

Do 15. 10. 2021 bude ve Ščigol Gallery, Husinecká 17, Praha 3, přístupná velmi zajímavá výstava obrazů Barbory Dohnalové: Prázdnota v nás.

Text kurátorky Ivany Beranové o autorce a výstavě:

Barbora Dohnalová (Barbara von Grim) *1991 Žije a tvoří v Praze a Rožnově pod Radhoštěm Barbora je malířkou a ilustrátorkou. Absolvovala magisterské studium v malířském ateliéru profesora Michaela Rittsteina na pražské AVU.

V posledních letech se zabývá hlavně technikou akrylové malby na plátně, často v kombinaci s olejomalbou. Užívá především menších a středních formátů. Kromě malby tvoří také perokresby a ilustrace, jež doplňují několik knižních publikací.

Téma, které ji nejvíce zajímá, je malba interiérů, monumentálních knihoven, ale také lesa, přírody, nebe a oblak. Fascinuje ji dopad slunečního svitu do pokoje a hra stínů a ostrých světel, které tam vytváří. Snaží se tyto jevy vypozorovat a zaznamenat je ve své malbě. Stíny a jejich putování pokojem dávají zároveň vyobrazením pohyb.

Téma se s postupem času mění a vyvíjí. Od téměř realistických knihoven se dostává ven do krajiny a přírody, kam zasazuje situace a předměty, které tam zcela nepatří. Tím vytváří jakési vlastní inspirované krajiny, do kterých jako by si s sebou brala jí známé nebo oblíbené předměty – snad pro pocit něčeho blízkého a známého v neznámém venkovním prostředí, snad pro pocit větší intimity ve venkovním světě. Její exteriérová vyobrazení bývají prodchnuta atmosférou očekávání, možná dobrodružství. Jejich aktéři – ať už krásné staré divany nebo třeba staré róby – venku ožívají, zatímco v interiéru na nich visí pavučiny a jsou pokryté prachem. Interiérová vyobrazení působí dojmem “krásných starých časů”, které už se nevrátí, ale přesto jako by předměty očekávaly, že se něco stane, že je někdo vezme na výlet, rozpohybuje je a opráší tak na nich nánosy prachu a pavučin. Vezme je ven na čerstvý vzduch. Pohnutím mimo rámec jejich utilitárních vymezení dochází k jejich “rozradostnění” i vnitřnímu rozpohybování. Na některých zobrazeních zase jako by květiny či pohádkově vyhlížející houby vytyčovaly směr pohybu a zbavovaly tak strachu, kudy se vydat. Zároveň je v nich ukryta touha po poznání něčeho tajemného a nevšedního.

Lidské postavy často nezobrazuje, avšak dotek lidské přítomnosti lze vycítit ze samotné architektury, či nábytku, oblečení a jiných předmětů vytvořených rukou člověka. Pokud se však na obraze objeví, mohou třeba házet papírovými vlaštovkami, které si po vypuštění samy nacházejí směr svého letu a pohybují se vzduchem jako vlaštovky skutečné. Vše je prodchnuto atmosféru klidu, nostalgie i jakési tiché osamělosti, melancholie, někdy až zlověstnosti, které provázejí její tvorbu již od studií na Akademii výtvarných umění. Její malba by se také mohla označit jako snová, často vychází z podvědomí a téma se rozvíjí postupně s přidáváním motivů a vrstev na obraze. Některé prvky práce jsou srovnatelné s hnutím surrealismu.

Barbořina malba je úzce spojena také s literaturou. Nálada a prostředí často souvisí s knihami, které zrovna čte. Jedná se hlavně o inspiraci Stephenem Kingem, Agathou Christie, J.K. Rowlingovou či H.P. Lovecraftem, tedy autorů pracujících s čistou fantasií, mystikou a atmosférou plnou tajemna.

Současná výstava Prázdnota v nás v Galerii ŠČigol je přehlídkou její převážně nejnovější tvorby v kombinaci s několika staršími obrazy. Autorka se svými díly v ní prezentovanými snaží postihnout stavy určité vnější – zobrazované – prázdnoty, při jejímž hlubším prozkoumání však zjišťujeme, že tato prázdnota je jen zdánlivá a nenaplněnost se díky naší připravenosti k aktivitě v pravý moment a vhodným způsobem může proměnit v živoucí dobrodružství života! Její díla jsou zastoupena v českých i zahraničních sbírkách.

Ivana Beranová kurátor