Vernisáž výstavy Jaroslavy Kadlecové a Petry Ottkowski: Rámování světlem

Do 4.10.2020 bude v Galerii kritiků, palác Adria, Jungmannova 31/36, 1.patro, přístupná velmi zajímavá výstava Jaroslavy Kadlecové a Petry Ottkowski: Rámování světlem.

Konfrontační výstava vyjadřuje základní vztahy výtvarného umění k architektuře. Obě umělkyně spojuje fenomén využití světla a barvy k tvarové modelaci děl.

Petra Ottkowski vyjadřuje spíše objektivní prostor situačních zátiší.

Narozena 1967 v Münsteru, žije a pracuje v Lipsku. V roce 2005 absolvovala magisterské studium malby na HGB Leipzig u prof. Arna Rinka, je držitelkou několika významných mezinárodních ocenění. Její malby, založené na geometrické abstrakci, usilují o objektivní výraz prostoru v situačních zátiších. Autorka ho pojímá jako dějiště procesuální události v atmosférických proměnách. Přesná konstrukce tvaru v kombinaci s živým světlem vytváří obrazům jedinečnou atmosféru v jemně volených barevných valérech. Kubizující geometrické segmenty prostoru jsou roztroušeny v mnoha směrech ve vlastní osobité perspektivě. Zátiší vypadají atmosféricky, ale přivádějí nás do živé architektury, kde odraz světla z vícero světelných zdrojů se odehrává v posunech tvarů a optických iluzích, zahrnujících až snové prvky. Autorka vyrovnává emocionální a racionální stránku díla, což vyjadřuje jeho výjimečnou hodnotu.

Jaroslava Kadlecová je absolventka AVU, sochařského ateliéru Jiřího Příhody a malířského ateliéru Vladimíra Skrepla.

Narozena 1987 v Českých Budějovicích, ukončila studium v roce 2014 v ateliéru malby II. prof. Vladimíra Skrepla na pražské AVU. Pracuje s náhodně nalezenými i jinak získanými průmyslovými materiály a umělými hmotami, vytváří z nich reliéfy, objekty či celé instalace přímo pro dané prostředí. V jejích obrazech a objektech se prolíná rytmus moderní architektury s typicky městskými prvky. Zásadní je pro ni vazba na současnou expresivní architekturu a zřejmá je i historická návaznost na českou Skupinu 42, jež v době modernismu vycházela z okouzlení městem a jeho technickým pokrokem. Autorka reaguje na životní prostředí prostřednictvím propojení různých hmot, tvarovaných v ploše i prostoru v živě barevných konfiguracích. Klade důraz na blyštivé a leštěné povrchy svých děl s použitím industriálních laků, epoxidových pryskyřic. Lesk povrchu se stává přímou ideovou reflexí vizuální identity díla. Poslední práce jsou inspirované krajinou, vyjádřené v abstraktních kompozicích s figurálními prvky.