Vernisáž Zuzana Dvorská Šípová: “Ceremonie ozvěny”

Do 2.10.2020 bude v Galerii Via Art, Resslova 6, Praha 2, přístupná zajímavá a krásná výstava Zuzany Dvorské Šípové: “Ceremonie ozvěny”.

Výstava je otevřena ve dnech úterý – čtvrtek 14 – 18 hod, v pátek 14 – 17 hod.

Zuzana Dvorská Šípová se narodila v Olomouci 16. 3. 1977. Vystudovala Střední uměleckou školu grafickou v Jihlavě a nedávno úspěšně absolvovala AVU v Ateliéru malířství III. Michaela Rittsteina.

Autorčin text k výstavě:

Celý život mě samotnou provázejí zvířata. Pouto k nim a dorozumívání beze slov, je v mé celistvosti neoddělitelné. Nejen pro jejich hloubku duše či inteligenci, ale zejména pro jejich vnitřní svět, který nám lidem nastavuje tvář dávného partnerství. Respekt a učení pradávné cesty k sobě samým a k sobě navzájem. Vedle sebe se rodíme, spolu se provázíme životem a umíráme. Rozvíjíme naše vědomí a rosteme vzájemnou zkušeností. Kdo jsme a kdo jsou ti, jež jsou kolem nás?

Svět se na chvíli zastavil. Člověk rekapituloval a ptal se na mnoho otázek. Jsou naše hodnoty, naše jistoty, samozřejmosti? Které to jsou a zda vlastně jsou? Naše civilizace, ty dávné a jejich „pády“. Často hledám v dějinách. Jedním silným momentem bylo pro mě setkání s předměty staré civilizace Egypta, zaměřené na ceremonie pohřbívání, kultovních předmětů a mumifikace zvířat.

Další z otázek zní, v jakých rozměrech a kam všude sahá propojení člověka a zvířete. Od počátku evoluce vytváří vše na tomto světě určitou symbiózu. Vznik života a chápání evoluce vychází zejména ze znalosti našeho současného života. Civilizace staré několik tisíc let, jistě měly na souvislosti jiný pohled, zejména vlivem jejich víry a chápání souvztažnosti celé existence a života jako takového.

Přes veškeré rozdíly v chápání celistvosti, vidíme, jak důležitou roli v životě člověka bylo zvíře.

Nejstarší pozůstatky egyptského umění zobrazují zvířata po boku lidí. Mnoho z nich bylo vkládáno do lidských hrobů. I mnoho bohů mělo své posvátné zvíře, které bylo za svého života uctíváno a po smrti mumifikováno. Kult zvířat ve starověkém Egyptě měl obrovský a zásadní význam. Egypt je znám svým náboženstvím, které představovalo mnoho bohů. Mnoho z nich bylo zobrazováno ve zvířecí podobě nebo lidské podobě se zvířecí hlavou, například THOVTH byl zobrazován s hlavou ibise, který byl bohem moudrosti a patronem písařů. Vynalezl písmo a přinesl lidem vědění. Dále kočičí bohyně Bastet, posvátný beran boha stvořitele CHNUMA. Šakalí bůh ANUP. A mnoho dalších.

I v běžném životě, stejně jako dnes, bývala častá přítomnost koček a psů v obydlích. Jsou dochované starověké nápisy a hieroglyfy, které obsahovaly i psí jména. Například: „Odvážný“. Kočky zase plnily funkci ochránkyně domova.

Svět, ve kterém jsem se ocitla, mě přesvědčuje o podstatě sounáležitosti a víry. Na obrazech můžete vidět sošky zvířat, schránky na zvířecí mumie, nebo mumie samotné. Těmto věcem lidé dali podobu, pojmenovali je a dali jim význam. Proto se dochovaly dodnes. Jsme schopni je vnímat a chápat jejich poselství, jejich funkci. Stále jde o vnímání základního a to, lidského uchopení a určení. I po nás může zůstat odkaz, který bude mít výpovědní hodnotu naší doby, našeho spojení, úcty, víry, či (ne)respektu ke všemu živému.

Zuzana Dvorská Šípová