Moravská Galerie Brno – Místodržitelský palác

Jedna z architektonicky nejpozoruhodnějších barokních budov města Brna – tzv. Místodržitelský palác, je s Moravskou galerií v Brně spojen teprve od roku 1990, kdy ji Magistrát města Brna (krátce po zrušení Muzea dělnického hnutí) předal této instituci.
Přízemí budovy je vyhrazeno pro pořádání rozsáhlých krátkodobých výstav. V Místodržitelském paláci je dále Barokní sál s kapacitou 150 míst, ve kterém jsou pořádány nejrůznější akce i aktuální výstavy. Dále se zde nachází knihkupectví ArtMap a galerijní kavárna MORGAL.

Historie objektu jako jedné z dominant Moravského (dříve Joštova) náměstí je úzce spjata s kostelem sv. Tomáše a sahá až do poloviny 14. století, kdy byl jako augustiniánský klášter založen v těsné blízkosti městských hradeb moravským markrabětem Janem Jindřichem. Současnou podobu však získal tento stavební komplex jednak v 60. letech 17. století (architekt Jan Křtitel Erna) a zejména pak za barokní přestavby prováděné od 30. let do roku 1752 pod vedením brněnského stavitele Mořice Grimma, po jejímž ukončení byl klášter povýšen na opatství. Poté, co v důsledku josefínských reforem na počátku 80. let byli augustiniáni nuceni přestěhovat se do budov starobrněnského kláštera, byly do uprázdněných reprezentativních prostor přejmenovaného „dikasteriálního paláce“ nadlouho umístěny nové státní, zemské a stavovské úřady. Následující stavební úpravy, které poznamenaly zvláště především interiéry, projektoval vídeňský dvorní architekt Franz Anton Hillebrandt. Zemským úřadům a jako sídlo zemského presidenta sloužil palác i po roce 1918, za protektorátu ovšem vystřídaly úřady mladého československého státu úřady německé. Dalším závažným mezníkem novodobých dějin bylo rozhodnutí o přidělení paláce Muzeu dělnického hnutí Brněnska, jež budovou disponovalo od r. 1955 až do politických změn po listopadu 1989.