Vernisáž Ivan Šafranko – Krištof Kintera: All the ways

Do 1.12.2019 bude ve 3.patře centra umění a designu SmetanaQ, Smetanovo nábřeží 4, Praha 1, zdarma přístupná velmi zajímavá výstava Ivan Šafranko – Krištof Kintera: All the ways.

Galerie Cermak Eisenkraft zahajuje v prostorách POP-UP galerie domu SmetanaQ již jedenáctou originální výstavu nazvanou Šafranko – Kintera, tentokrát pod kurátorským vedením Séverine Fromaigeat z Muzea Tinguely v Basileji. Je to poprvé v historii, kdy tato kurátorka světového významu spolupracuje s českou institucí. Výstava nabízí setkání a zajímavou konfrontaci dvou generací umělců, významného slovenského malíře a sochaře profesora Ivana Šafranka a předního českého vizuálního umělce Krištofa Kintery a představí oba autory s důrazem na historický kontext vzniku jejich děl. 

Ivan Šafranko – Krištof Kintera. Všechny cesty

Ivan Šafranko (1931) se řadí mezi generaci slovenských umělců, kteří se začali vyjadřovat po druhé světové válce. V počátcích své tvorby neměl Šafranko žádný přímý kontakt s vývojem současného umění probíhajícím mimo státy socialistického bloku. Krištof Kintera (1973) začal studovat tři roky po pádu komunismu. Napříč tomu, že oba umělci pocházejí z odlišného uměleckého prostředí i období, spojuje je jejich spontánní a nespoutaný přístup k umělecké tvorbě. Jak jeden, tak druhý neustále hledají nové možnosti, oddávají se práci s nekonvenčními materiály, neúnavně překračují stávající horizonty a posouvají hranice možností použitých médií. Jejich tvorba se tak bez přestání vyvíjí a nabírá nové směry.

Celou svou kariéru, která trvala déle než šedesát let, hledal Ivan Šafranko vlastní radikální estetický styl, který ho zavedl od asambláže nalezených objektů až k malbě na ně, či od klasické figurace až k radikální abstrakci. Stejným způsobem zkoumá nejrůznější techniky, pohrává si s formáty, mistrně kombinuje dvourozměrné možnosti malby na plátno s trojrozměrností svých plastik, a mezi těmito médií pak vytváří jakýsi hybridní prostor.

Krištof Kintera vytváří sochy a instalace ze všedních objektů každodenní potřeby – naposledy to byly počítačové komponenty, elektronické konektory nebo mobilní telefony – a dává jim nečekanou podobu, například zvířat, osob nebo rostlin. Spleť elektrických vodičů se proměňuje v krajinu z proplétajících se stonků. V místech, kde se kabely kříží, vyrůstají květiny. Kintera přetváří vědu a technologii v umělecký materiál. Jeho díla se pak stávají jakousi podivuhodnou laboratoří, v níž se různě mísí celá škála jak přírodních, tak umělých ingrediencí.

Dílo Ivana Šafranka reflektuje převratné změny historie umění 20. století. Krištof Kintera nás pak zavádí do umělecko-futuristických sfér, lákavých a znepokojujících zároveň. Oba umělci nám otevírají cestu do hlubin neutuchajícího hledání nových plastických forem.

….

Všechny fotky z výstavy: Honza