Vernisáž Andrej Bělocvětov (1923 – 1997): Výběr z díla – rané období padesátých let a vrcholná léta devadesátá
Do 10.10.2019 bude v galerii 9, v přízemí Vysočanské radnice, Sokolovská 324/14, Praha 9 (metro Vysočanská), přístupná zajímavá výstava obrazů Andreje Bělocvětova: Výběr z díla – rané období padesátých let a vrcholná léta devadesátá.
Andrej Bělocvětov (8.10.1923 – 19.4.1997)
Jeden z nejvýznamnějších malířů 20. století – v českém i světovém kontextu. Jeho tvorba reflektuje tradice českého malířství i důležité proudy světového výtvarného umění, vždy jim však dodává vlastní nezaměnitelný obsah i formu. V průběhu téměř šedesáti let vytvořil monumentální dílo, které lze rozdělit na šest hlavních období: 40. léta – období realistické, s prvky impresionismu a kubismu, 50. léta – období malby veristicky surrealistické a novoklasicistní, na konci 50. let a v letech 60. přechází uvolněný rukopis surrealistické exprese ke gestické malbě, často využívající novým způsobem techniku pollockovského drippingu, v 70. letech započíná postmoderní syntéza dosavadních stylů, ta pokračuje i v letech osmdesátých, léta devadesátá jsou pak vrcholem umělcovy tvorby. Bělocvětov patří k těm vzácným případům umělců, jejichž tvůrčí síla s věkem neochabuje, naopak je stále mocnější a průraznější, takže na sklonku života tvoří svá nejvýznamnější díla.
Řemeslnou a technickou stránku práce zvládl už na samotném počátku své umělecké cesty. Na jejím vrcholu – v 90. letech minulého století – se mu tak pročištěná forma stává už pouze prostředkem k obsahovému sdělení hlavních myšlenek a každý obraz je jakýmsi téměř matematickým vzorcem životních i filosofických pojmů ve všech jejich souvislostech. Obrazy plné poezie a zářivých barev maluje s lehkou hravostí, ke které dospěl na zá-kladě mimořádného uměleckého talentu, kultivovaného dlouholetou usilovnou prací s mnohdy překvapivě novátorskými přístupy. Přes značnou rozmanitost stylů se tak jedná o dílo mimořádné vnitřní logiky a dokonalé kontinuity.
Andrea Pilařová Belotsvetová
Andrej Bělocvětov byl a zůstal „tajně slavným“ mistrem svého umění po celou druhou polovinu 20.století. Po celá desetiletí byl osobností tajemnou, jakkoli všichni o jeho přítomnosti věděli a tak či onak reagovali na jeho eruptivní dynamičnost. V celé naší moderní malbě lze jen stěží najít malíře, který se tak organicky, urputně a bez ohledu k sobě samému rval k živému podání tvaru. A současně jen nejvzácnější obrazy přibližují ten výraz apollinského štěstí okamžiku, kdy tvar je vskutku lapen a ve své sladké nahosti představen. Mnoho je obrazů k dívání, ale jen docela málo těch, v nichž se lze s rozkoší utopit. K těm druhým patří obrazy Andreje Bělocvětova.
Ivo Kořán
….
Všechny fotky z výstavy i vernisáže: Petr