Vernisáž výstavy Světová výstava v New Yorku a Ladislav Sutnar
Do 26.10.2018 bude v Americkém centru, Tržiště 13, Praha 1, přístupná zajímavá výstava Světová výstava v New Yorku a Ladislav Sutnar.
Výstava přibližuje českou stopu na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939.
Československý pavilon byl otevřen dva měsíce poté, co Hitler obsadil Prahu. Otevření pavilonu se uskutečnilo navzdory německým protestům a díky finanční podpoře českých krajanů v USA. Význam měla tato událost i pro vzájemné ovlivňování české a americké kultury. Řada československých umělců, kteří se podíleli na stavbě a výzdobě pavilonu, mj. Ladislav Sutnar, totiž zůstali v USA a zapojili se do tamního kulturního života.
Výstava je součástí projektu Lístek do Nového světa, který pořádá Czech National Trust v rámci oslav vzniku republiky. Program připomene mimořádné osobnosti meziválečného kulturního života, které byly na počátku druhé světové války nuceny opustit Československo.
Ladislav Sutnar (9. listopadu 1897 v Plzni – 18. listopadu 1976 v New Yorku, USA) byl designer, typograf, avantgardní umělec, „génius kompozice“.
Patří k zásadním výtvarným umělcům z oblasti komerční grafiky či vizuální komunikace jako byl kupř: Jan Tschichold, El Lisickij, Herbert Bayer a László Moholy-Nagy, kteří stáli u zrodu fenoménu grafický design a vizuální komunikace. Sutnarova grafická tvorba vyniká kontrastem, přehledným členěním informací, koncepční prací s fotografií, koláží, fotomontáží a s jinými do té doby výhradně kinematografickými postupy. Jeho typickým rysem byla diagonální kompozice navozující pocit pohybu v prostoru, dekorativní prvky. Jeho grafické práce zahrnují: plakát, knižní grafiku, obchodní design, hračky, užité předměty, typografii…
Velký posun způsobil také v oblasti výstavní tvorby. Byl to doslova převrat. Dovedl banální předměty (např. technické sklo) vystavit s neobyčejnou výtvarnou grácií. Fenomenální úspěch měla výstava československého umění a uměleckého průmyslu na podzim roku 1931, kterou připravil s architektem Bohuslavem Fuchsem ve Stockholmu.
Pro komunistický režim byl aktivní antikomunista Sutnar (podílel se například na vydávání exilového časopisu Svědectví) nepohodlný, takže poválečná tvorba tohoto mezinárodně uznávaného grafického designéra byla u nás prakticky neznámá. Dluh splatila až retrospektivní výstava v Jízdárně Pražského hradu a monografie v roce 2003.
………….
Všechny fotky z výstavy: Petr.