Vernisáž Jakub Sýkora – Save As Untitled

Do 25.8.2018 bude v nově otevřené Garage Gallery Karlin, Vítkova 7a, Praha 8 – Karlín, přístupná zajímavá výstava obrazů Jakuba Sýkory – Save As Untitled.  Otevřeno St – So 14:00 – 18:00.

Text kurátora výstavy Petra Vaňouse:

Jakub Sýkora (nar. 1984) patří mezi mladé autory, kteří ve své malbě prověřují možnosti propojování racionalizovaného světa informačních technologií (včetně jeho grafického rozhraní) a vizuálního jazyka malovaného obrazu. Mezi oběma východisky vzniká vztah. Ten je rozvíjen jako podmnožina čehosi rozporného, co je z jedné strany vnímáno a budováno systematicky, aby z druhé strany bylo nabouráváno, zastavováno a rušeno nějakou chybou, gestem, omylem či intuicí. Právě napětí mezi systémem a chybou vytváří prostor pro konstituci živého obrazu, který promlouvá o přirozené lidské reakci na umělou situaci uživatele, tj. někoho, kdo reaguje na stav určité „předpřipravenosti“ a operační danosti. Stačí překlep, trocha nepozornosti, roztržitosti a věci se začnou dít…

Jmenuje-li se výstava Save as untitled, jednoznačně odkazuje k procesu otevřené činnosti a ke stavu meziuložení dat do paměti počítače. Je to právě jazyk počítače, který používá tyto uživatelské pojmy, a šíří tak new speak digitálního světa, který zpětně formuje nejenom naše myšlení a vnímání, ale také schopnost orientace při práci s nástroji, jež nám umožňují uživatelsky cosi vytvářet a čehosi podstatného se dotýkat. Název demonstruje stav „rozpracovanosti“, který je možno kdykoliv opustit či odložit na později. Je to proces, s kterým jsme se naučili nakládat jako s neustále otevřenou možností, s otevřeným horizontem. V obrazech Jakuba Sýkory je to postupná systematizace nahodilých vizuálních asociací připomínajících počítačová okna, která jsou postupně skládána, korigována, přepracovávána, přetvářena a opět převrstvována, podobně, jako je tomu ve virtuálním prostředí datových nástrojů, ovšem s tím rozdílem, že v malovaném obraze vzniká důsledkem tohoto jednání jasná vizuální stopa, jež je analogií k paměti konkrétního použitého materiálu – barvy, kresby a kompozice. Jinak řečeno, máme před sebou pozorovatelný proces malby, jež se před našimi zraky utváří a proměňuje v konstituci obrazu, zároveň si však podržuje otevřenost výrazu. Ambivalence dokončenosti a nedokončenosti vstupuje do malířského záměru jako jeho nedílná součást a prověřuje v tomto směru i divákovu percepci. Obraz sám se stává procesuálním pohybem. Překlápí jazyk operačního systému počítače do výrazové artikulace obrazové vizuality, v níž je chyba nejenom povolena, nýbrž je jako konstituční prvek žádoucí, neboť obraz jako celek oživuje.

Ale nejedná se tu pouze o analogii ke světu počítačů a plynutí virtuálních dat. Podstatné je tu ironické přehodnocení vztahu k jakémukoliv uživatelskému systému. Oblíbená je v tomto směru u Jakuba Sýkory například IKEA se svými návody a manuály. Očíslované pokyny doprovázené jednoduchými grafikony a schématy vstupují do autorových obrazů jako součást jeho obrazové poetiky hned vedle vizuálních kódů z jiných, často velmi odlišných oblastí (např. z  reklamy, topografie, mimovolné paměti, grafických prvků, užitého ornamentu, nabídkových katalogů ad.). Autor svými posledními obrazy poukazuje na umělost celé situace. Rozkrývá skutečnost, že operační systémy mají tendenci používat reduktivní jazyk a tím konstruovat podoby komunikace na bázi co nejjednodušší a co nejvíce stejné. Distribuují stejnost, jednotnost, mechaničnost. Na kladené jednoduché otázky se nabízejí jednoduché odpovědi. Vše do sebe v uživatelském rámci pěkně zapadá a vše bezchybně funguje. Až do té chvíle, kdy si kriticky uvědomíme, že nežijeme (pouze!) v takto definovaném světě. Současná malba Jakuba Sýkory ironicky podrývá hravost konzumního světa, aby oživila malířský výraz obrazu a učinila ho co nejvíce aktuálním. A aby nám při zachování a interpretaci určité estetiky znovu otevřela oči ve směru svobodné malby a kritického myšlení.

Petr Vaňous, kurátor výstavy, červen, 2018

Jakub Sýkora (nar. 1984 v Rakovníku) absolvoval v letech 2006-2012 pražskou Akademii výtvarných umění (ateliér Nová média II, Veronika Bromová; ateliér Malba I, prof. Jiří Sopko). V roce 2010 studijně pobýval na Satakunta University of Applied Sciences, Kankaanpää ve Finsku. V roce 2013 se stal laureátem Ceny Jana Zrzavého a v roce 2014 finalistou Ceny Kritiky pro mladou malbu s přesahy. Do kontextu současného umění zařadily autora především projekty Absolventi vídeňské a pražské akademie (2014, Schieleho centrum, Český Krumlov), Černý koně (2015, Richard Adam Gallery, Brno), Česko-rakouské hvězdy (2016, Galerie Miroslava Kubíka, Litomyšl) nebo Metastázy obrazu (2017, Topičův salon, Praha). Naposledy samostatně vystavoval v pražské Galerii Vyšehrad (2016, Radiátor v křoví), v pražské Galerii PRÁM (2018, Gumová kalhota IKEA3000) a v Jan Čejka Gallery (2018, 8 a ½).