Vernisáž velké výstavy fotografií Pétera Kornisse: Touha po věčnosti
Do 28.6.2018 bude v křížové chodbě a rytířském sále Staroměstské radnice, Praha 1, přístupná zajímavá, krásná a rozsáhlá výstava fotografií Pétera Kornisse: Touha po věčnosti.
Otevřeno denně 10:00 – 19:00
Unikátní projekt jednoho z velkých současných fotografů Pétera Kornisse, držitele Pulitzerovy ceny, Kossuthovy ceny a maďarského titulu Národní umělec, je věnována jeho celoživotnímu dílu zaměřenému na postupnou proměnu života tradičního venkova Střední Evropy – venkova maďarského, slovenského, rumunského, českého, polského. Je to dílo silně citové a esteticky působivé. Dílo, díky němuž se tradiční venkov našich dědů a pradědů se svými zvyky, rituály a základními kvalitami života, v němž má kořeny celá tzv. Východní Evropa, dočkal věčnosti. Včetně zákonitých proměn, které přinášela a stále přinášínová doba.
Korniss sám přiznává, že všechno vlastně začalo v r. 1967 v tančírně transylvánské vesnice Szék, která kdysi ležela v maďarském, dnes rumunském teritoriu. Tam prožil osudový okamžik, když si ohromeně uvědomil, že je právě svědkem posledních momentů odcházejícího světa. „Věděl jsem, že to, na co se dívám, je už včerejšek. Můj cíl byl jasný: uchovat to“, popisuje svůj tehdejší pocit.
Péter Korniss byl také vůbec prvním, kdo se systematicky začal věnovat i psychosociálnímu jevu, který se teprve měl stát jedním z důležitých rysů života postkomunistických zemí Evropy – tzv. hostujícím dělníkům. Léta fotografoval obrazový příběh venkovana Andráse Skarbita, který podobně jako čtvrt milionu dalších jeho rodáků týden co týden odjíždí ze své vsi za prací do hlavního města, aby se na víkend zase vrátil domů, potěšil se s rodinou, polem a zahradou, zahrál si karty v místní hospodě, a pak zase žil v městské ubytovně či maringotce, až nakonec dochází k poznání, že doma se vlastně necítí tam ani tam… A stejné pocity dnes mají i Češi, přes týden pracující v Německu či Rakousku, nebo Poláci pracující přes týden naopak zase v Česku, anebo Ukrajinci pravidelně se vracející na svátky, ale i na sezóní zemědělské práce domů k rodinám z Česka, Slovenska, Maďarska, Německa… Neustálá migrace se dnes stala průvodním jevem života Evropy.
Hlavní části výstavy: Minulost (50. 60. léta); Migrace mezi venkovem a městem (70. – 80. léta); Politicko-společenská proměna ( 1989 – 2017; Tradice dnes; Současný život někdejších vesničanů.
Význam Pétera Kornisse nespočívá pouze v jeho tvorbě fotografické. Tkví i v jeho činnosti žurnalistické, pedagogické, kurátorské, a to na mezinárodní úrovni. Byl členem mezinárodních porot světových soutěží World Press Photo a Pictures of the Year, přednášel na prestižních univerzitách v USA, Velké Británii, Německu. A nutno zdůraznit, že Korniss má k České republice a zvlášť k Praze specifický vztah: dvacet let sem přijížděl jako člen mezinárodních porot soutěže Czech Press Photo a jako jedinému z porotců mu byla udělena zvláštní pocta – Czech Press Photo Award za mimořádný přínos české a slovenské fotografii.
K výstavě byl vydán 72 stránkový katalog
Pořádá: Czech Top Photo ve spolupráci s Hlavním městem Praha a Maďarským institutem v Praze
Kurátor výstavy a editor katalogu: Daniela Mrázková
Spolupráce: Várfok galéria Budapest
Architektonické řešení a design: Sergej Sekurov, Jiří Kocián