Vernisáž Vladimír Kiseljov: Light in the flesh

Do 21.12.2017 bude v galerii Café Lajka, U Akademie 11, Praha 7, v přízemí i v podzemí přístupná výstava obrazů Vladimíra Kiseljova: Light in the flesh.

Kurátorem výstavy je kunsthistorik a spisovatel Jiří Tichý.

Kiseljovovy obrazy vyjadřují komplexní synestetické vnímání světa a propojují všechny smysly. Zhmotňuje a propojuje v díle hudbu, barvy, filosofický význam, pohyb, prostor a čas. Jeho tvorba je prožitá, autentická přímá vnitřní cesta, přetvořená do uměleckého díla. Kiseljov také napsal a vydal několik knih se svými obrazy, jako jsou například Mysteria Richarda Wagnera v obrazech – nebo Klíč k Bráně nebes – Laboratoř lidskosti.

„Hledání smyslu věcí, vnitřního tmelu světa, který zevnitř drží vše pohromadě, jak říká Goethe ve Faustovi – a předávání tvořivé, propojující energie lidem skrze svou tvorbu – to jsou činnosti, které mě od dětství naplňují. Je to pro mě forma komunikace se svým nitrem – i se svým okolím, trénink pravdivosti a jednota smýšlení a činů.“
Vladimír Kiseljov

Vladimír Kiseljov je umělec hluboce respektující tradice kulturních dějin. Vystudoval Střední školu uměleckých řemesel a JAMU v Brně, uspořádal dosud přes 80 samostatných výstav. Patří mezi ně i účast na Mezinárodním bienále současného umění ve Florencii v roce 2009, výstavy obrazů v Kodani, Lipsku, Zadaru, Berlíně, Bayreuthu, Edinburghu, Vídni aj. Realizoval 9 rozměrných nástěnných maleb, z nichž největší vznikla v roce 2015 v podchodu vlakového nádraží v Tišnově na ploše 600 m2 a je provázená neustále znějící hudbou. V roce 2015 se svou tvorbou zúčastnil i oficiálního programu Pražského Quadriennale.

Spojení protikladů. Sloučení mužského a ženského principu, z něj pramenící překonání smrti a vzkříšení. Pohled do mikro i makro světa zároveň. Inspiračních zdrojů v tvorbě Vladimíra Kiseljova je ovšem mnohem více. Zaměřuje se na vlastní nitro, přírodu a především hudbu. Ta je prostředkem a pomocníkem k tomu, aby společně s obrazem předal vzniklou energii dál. Tvoří vždy s pocitem vnitřního klidu a harmonie, které dosahuje zklidněním dechu před každým malováním, byť posléze vznikne velmi dramatický a dynamický obraz. Noří se do hloubi svého nitra, v němž už není pochybností. Věci a významy jsou pouze tím, čím jsou. Symbolika, mystika a pravdivost světa.

Všech těchto momentů pak využívá při své tvorbě, ať se už jedná o malbu pláten, anebo nástěnné malby, jež svým rozměrem nemají v evropském srovnání konkurenci. Jako například v Tišnově, kde svými malbami pokryl 600 m2 měřící podchod nebo v „malbě hudby.“ Právě synestesii – neboli schopnost vidět hudbu barevně – si Vladimír Kiseljov uvědomoval již v dětství, kdy mu vážná hudba z gramofonových desek evokovala různé obrazy. První uměleckou performance pak uskutečnil za přímé účasti publika v roce 2009, kdy při poslechu barokní hudby vytvořil během hodiny rozměrný obraz. Hudba je jeho niternou součástí, vnímá ji jako svůj hlas, který skrze malbu mohou slyšet a jako energii zažít i ostatní. Nebojí se při malbě použít všech barev a v pastózních nánosech je „lít“ na plochu plátna. Jde o vytvoření energetického a významového otisku konkrétní skladby, její zhmotnění, ze kterého mohou lidé čerpat. Maluje vždy při plném vědomí, nejedná se tedy o automatické obrazy nevědomí, což se může na první pohled zdát, ale o obrazy vyššího vědomí, světa idejí.