Vernisáž Ondřej Vyhnánek aka X-Dog: SMARTY!

Do 1.12.2017 bude v Galerii Dolmen, Pštrossova 31, Praha 1, přístupná hustá a fakt zábavná výstava Ondřeje Vyhnánka aka X-Doga: SMARTY!

V rámci vernisáže proběhl křest komiksu bratří Vyhnánků: Král Všech. Komiks bude v galerii k zakoupení po celou dobu výstavy za zvýhodněnou cenu.

K příležitosti autorské výstavy zároveň připravila Galerie Dolmen ve spolupráci s autorem speciální sérii serigrafií, které budou taktéž po dobu výstavy, k zakoupení za zvýhodněnou cenu.

Úvodní text Radka Wohlmutha k výstavě:

Co má společného ovocný drink Smarty slavného hokejového veterána Dominika Haška s tvorbou Ondřeje Vyhnánka? Možná právě na to může odpovědět stejnojmenná výstava autora, jehož výtvarné začátky jsou neodmyslitelně spojeny s prostředím domácí graffiti scény. Výběrem obrazů a keramických objektů z posledního roku se Ondřej Vyhnánek / X-Dog (1983) vrací k nostalgii svého dospívání a zároveň konfrontuje cartoons s aktuálními náladami a realitou všedního dne.

Pracuje při tom s popkulturní estetikou i vizuálními atributy minulých let, ať už jsou to stará loga, sběratelské sportovní kartičky nebo novodobé ikony, které jeho svět formovaly – superhrdinové, sportovní hvězdy či oblíbené postavičky kreslených příběhů. Na jeho obrazech tak defilují Batman, Želvy Ninja, Jaromír Jágr i Ferda Mravenec. Ondřej Vyhnánek prostřednictvím své malby i keramiky, kterou se zabývá od roku 2004, s lehkostí vytěžuje obecné principy grotesknosti, intuitivně staví pointy z absurdních spojení, svobodně mění kontext a stranou nenechává ani českou národní povahu. Vyjadřuje se tak způsobem, který se sice může zdát být hravý, ale ve skutečnosti si na nic nehraje. Už proto, že se nevyhýbá ani vážným tématům.

V poslední době Ondřej Vyhnánek boduje svým provokativním projevem založeným na lehce infantilní tragikomické otevřenosti a „bezohledně“ ironickém přístupu, kterým na naší vizuální scéně vytvořil velmi neobvyklý vizuální typus. Podobně se však projevoval už v rámci graffiti komunity, kde se začal intenzivněji pohybovat zhruba od svých patnácti let. Byl členem radikální IIG crew, která dráždila striktní oldschoolovou generaci rozteklým antipísmem a dirty-stylem. Oceňovanou ryzost sprejů nahradily válečky, latex a penetrační lak obtažené originálkou. Už v době nejintenzivnějšího šíření svého komunitního jména, zhruba od roku 2007, vkládal X-Dog mezi fonty parodické charaktery (obrázky), kterými nahrazoval písmeno O, tak jak to naposledy udělal minulý měsíc na svém rozlučkovém šestadvacetimetrovém „krysím“ piecu na pražské Orionce.

Právě individuální jinakost je faktorem, který mu přinesl respekt a pozornost. Způsob jeho vyjadřování byl kresebný s obrysovou linkou doplněnou svěžím kolorismem a nepostrádal razanci kérky. Motivy, které používal, vycházely z obecných trendů, momentální situace i osobní mytologie. Nechyběly lebky, květiny, krucifix, ale ani znak fotbalové Slavie, Barack Obama nebo variace na Picassovu Guernicu. V roce 2010 měly charaktery prorůstající písmem poprvé navrch. Jméno na zdi se proměnilo v tmavý prázdný prostor vymezený v barevné džungli organických motivů a podpis definitivně metamorfoval v obraz.

Z dnešního pohledu to byl u X-Doga logický proces. Od svých vrstevníků se vždy lišil tím, že na rozdíl od nich tíhnul spíš k výtvarné stránce svých pieců než k writerské agresi. Další ne zcela obvyklou okolností byl fakt, že se v této sféře trendů, stylů a nápodoby, kde naprostou většinu veškeré produkce tvoří deriváty a klony, nikdy nezajímal o zahraniční vzory, které vždy českou scénou hýbaly a podstatným způsobem ji utvářely. Stačí připomenout, že samotný příchod graffiti na naše území po roce 1989 byl importem ze sousedního Německa a znamenal především nástup uvolněné západní kultury. Byl to „přísný“ berlínský styl založený na syrovosti tvaru písmene, který naše prostředí na dlouho definoval.

Je zajímavou shodou náhod, že Ondřej Vyhnánek / X-Dog se svými rodiči v roce 1989 v německé metropoli žil a na vlastní oči tak viděl i bourání berlínské zdi. Šlo o okamžik, který kromě jiného přinesl doslova tsunami atraktivních vjemů pro nejmenší, počínaje komiksem, cartoons a McDonaldem konče a navždy změnil tehdejší parametry dětského světa. Právě nová prožitková a estetická sféra postupně sílící k naprosté přesycenosti do budoucna zásadně ovlivnila vnímání i práci Ondřeje Vyhnánka. Týkalo se to jak graffiti, tak volné tvorby, které u něj byly vždy navzájem prostupné po formální i obsahové stránce. Nejde přitom jen o samotný vizuální styl, založený na zkratce, výrazné barevnosti, dynamice a spádu obrazového vyprávění. Možná dokonce ještě významnější je skutečnost, že se zabývá postavami, které diváci nejen důvěrně znají, ale mají k nim osobní vztah až do úrovně naprosté identifikace.

I když by tak současné obrazy Ondřeje Vyhnánka, postavené na kombinaci akrylu s airbrushí a modelaci pomocí barevných ploch bez lineárního ohraničení, mohly svádět k romantickému čtení ve smyslu nostalgie po dětství, opak je pravdou. Jde o nesentimentální komentáře, kdy zmnožený Ferda demonstruje socialistickou sílu proletářské masy, Želvy Ninja symbolizují poslední ostrovy v moři ztracených ideálů a superhrdinové frustrovaní všudypřítomnými vzorci společenského úspěchu se změnili v zoufalce. Karikaturní nadsázce navzdory jsou to tedy hlavně připomínky našeho neslavného dospělého prozření.

Radek Wohlmuth