Vernisáž Vojtěch Vlk – Vzpomínky na zapomenuté krajiny

Do 27.10.2017 bude ve Viničním altánu Gröbovka, Havlíčkovy sady 1369, Praha 2 – Vinohrady, přístupná krásná výstava Vojtěcha Vlka – Vzpomínky na zapomenuté krajiny.

Text MgA Petra Hudečka k výstavě:

Fotograf Vojtěch Vlk prezentuje serii fotografií odkazující ke krajině. Fotografií na první pohled neostrých a jaksi rozmazaných, při bližším pohledu však v detailu ostře prokreslených. S podobně zpracovanými fotografiemi jsme se v tvorbě Vojtěcha Vlka již jednou setkali. Bylo to v roce 1998 a tyto fotografie nafotil během své stáže na Bezalel akademii v Jeruzalémě. Tehdy se nám skrze fotografie obyvatel věčného města a jeho zákoutí doslova zjevil rozpohybovaný genius loci tohoto jedinečného místa. Klademe si otázku: Proč se Vojtěch Vlk vrací po tak dlouhé době k tématu pohybu a rozostřených kontur ve svých fotografiích? A proč volí právě krajinu jako scénu pro ztvárnění svých vizí? Vojtěch Vlk je úspěšný portrétní fotograf …. a nebojme se to říci úspěšný komerční fotograf. Je však také zároveň – tvůrce, který má velkou vnitřní potřebu umělecké tvorby.  A nechce se nachat lapit každodenní rutinou komerční ateliérové práce pohybující se v ostrých a vymezených hranicích. Jeho touha a pnutí k uměleckému vyjádření vnitřní krajiny plné imaginace a snů je silnější a přívádí nás na samou hranici neznámého světa, do kterého nám dává skrze své fotografie nahlédnout. Ponořit se do nich a zasnít. Rozpouští ostré hranice reality a my tak můžeme spolu s autorem putovat nově viděnou a objevovanou krajinou imaginace. A je to putování svobodné a nespoutané, protože právě to symbolizuje pohyb ve Vlkových fotografiích. Svobodu vnitřní na cestách své duše, která objevuje nové světy a zároveň svobodu vnější – fyzickou, která ho provází na jeho častých cestách po celém světě. V průběhu tvorby tohoto souboru začal objevovat malířskost svých fotografických vizí. To dává jeho souboru nový, další rozměr. Při pohledu na jeho fotografie se nám vybaví malby impresionistických mistrů a jejich zářivá světelnost, zároveń můžeme vidět krajiny imaginativní či surrealistické Josefa Šímy a krajiny energetické Karla Malicha. To zasazuje tvorbu Vojtěcha Vlka do širšího kontextu  českého výtvarného umění a přidává hodnotu jeho děl.

Podívejme se na technickou stránku jeho fotografií: Vojtěch Vlk používá k vytváření fotografického obrazu digitální aparát Nikon s rozlišením 36 Mpx. Tento přístroj a jeho funkce se snaží využít kreativním způsobem. Fotoaparát má funkci HDR ( high dynamic range ).

Tato funkce je určená pro fotografie pořízené ze stativu a umožňuje sloučit dohromady dva snímky zhotovené bezprostředně po sobě. Vojtěch Vlk odhodil stativ a inovativně začal používat tuto funkci během pohybu a výsledkem jsou nové obrazy magickým způsobem kombinující plochy meditativně rozostřené s malířsky prokreslenými detaily.

Dostává se tak „za filosofii fotografie“ přesně v intencích Viléma Flussera, kdy se nenechává „zotročit“ Automatem – fotoaparátem a jeho funkcemi, ale naopak je přetváří uvnitř Aparátu, inovuje a využívá ve prospěch svého uměleckého záměru, který zřetelně rezonuje s jeho vnitřním přesvědčením a touhou.

MgA Petr Hudeček