Vernisáž Katarzyna Przezwańska (PL) a Beatrix Szörényi (DE/HU): Na ramenou obrů
Do 28.6.2015 bude v Karlin studios, Křižíkova 34, Praha 8 (vzadu), přístupná zajímavá výstava Katarzyna Przezwańska (PL) a Beatrix Szörényi (DE/HU): Na ramenou obrů.
Stejně jako máme tendenci opouštět a ničit stavby a památky spojené s naší nedávnou historií, jako jsou socialisticko-modernistické budovy, existuje i opačný trend: uchovávat a restaurovat, často i za přemrštěné částky, architekturu dob považovaných za slavná období naší civilizace. Městská krajina je tak posetá ikonickými budovami, zbavenými své funkce a transformovanými v turistické atrakce.
Cílem rekonstrukcí a restauračních prací v Müllerově vile a vile Tugendhat, probíhajících na etapy již od osmdesátých let, bylo vrátit budovy do stavu, v jakém byly, když je ještě obývali původní majitelé. Panovala tedy snaha odstranit v co největší míře nánosy pozdějších období. Nejenže nám chybí archivní dokumentace týkající se života obou vil během druhé světové války a komunismu – architektonické prvky a nábytek (či jeho repliky) byly navíc vráceny na své původní místo, považované za prioritní: zkrátka na to “správné” místo. Jenže jestliže jsme vilám vrátili dobovou estetiku, proměnili jsme je tím v muzea a zredukovali jejich funkční architekturu na roli svědectví, modelu či mýtu. Převrátíme-li teorie Adolfa Loose naruby, můžeme se ptát, jak moc se architektura tím, že jí byla odňata její funkce, zdeformovala. Do jaké míry se obě vily proměnily v pouhé ornamenty, zapadající do politiky valorizace města? Ale co když je ornament jen otázkou míry?
A co když lidé, stojící na ramenou obrů, vidí na horizontu pouhé vrcholy uprostřed rozostřeného mlžného oparu, co když i z těch nejvyšších věží vidí jen střechy odrážející nebe?
Ve své práci Úkryt v hladině (Refuge in the Surface) míchá Beatrix Szörényi archivní fotografie a vlastní kresby architektury a fasád, sochy a vlastní konstrukce. V každém z obrazů se plocha subjektu jeví jako vymazaná, poškrábaná, rozbitá nebo popsaná. V této práci Beatrix Szörényi zdůrazňuje transformační proces a komplexnost historie, jež neustále přidává další vrstvy a se stále toutéž pravidelností ničí stopy vlastního vývoje.
Svou prací Ornamenty (Ornamenty) intervenovala Katarzyna Przezwan´ska do fasád různých domů v několika čtvrtích polské Zieloné Góry. Intervence spočívá v natření různých dekorací a štuk na fasádách živými barvami, což odkazuje k polychromii starořeckých soch1. Podle umělkyně by se modernita v architektuře měla nejen obracet výhradně k jednotlivci, ale měla by také stavět krásu na první místo: použitím jasných barev si umělkyně nárokuje právo na extrovertní, nespoutanou představu o kráse. Modernita se v jejím pojetí nerozchází s minulostí. Naopak: nabízí alternativu. Vrací se ke starobylé myšlence hrdé a velkorysé krásy a předává ji dál za použití nových technologií a materiálů, ale i s respektem ke starším architektonickým vrstvám a s hlubokým obdivem k přírodě.
Narozena v roce 1984 ve Varšavě, kde žije a pracuje. Studovala na varšavské Akademii výtvarného umění, kterou absolvovala v roce 2009. Vybrané samostatné výstavy: Galerie Dawid Radziszewski (Dobrota, krása, štěstí – Goodness Beauty Happiness, 2015), Centrum současného umění Zamek Ujazdowski, Varšava (Pěkné a příjemné – Nice and Pleasant, 2013), Abteibergmuseum, Monchengladbach (WARMHAUS, 2012), Galeria Kolonie (Přírodní výběr – Natural Selection, 2011). Účastnila se skupinových výstav, např. v Muzeu moderního umění ve Varšavě, Centru současného umění Zamek Ujazdowski ve Varšavě, v Muzeu Bärengasse v Zurichu, MARRAKECH BIENNALE 4, BWA Zielona Góra, BWA Tarnów.
Beatrix Szörényi (*1976 v Düsseldorfu) vystudovala fakultu intermedií na The Hungarian University of Fine Arts. V letech 2008-2010 byla nositelkou Derkovits stipendia a v roce 2009 získala cenu Kláry Herczeg. Absolvovala rezidenční pobyty na Slovensku (2008), v Paříži (2009) a Vídní (2010). Její práce byly vystaveny např. v Trafó Gallery (Budapešť), the Bunkier Sztuki (Krakov), Etc. Gallery (Praha), Kunstverein Wolfsburg, Kunsthalle (Budapešť), či v ICA-Dunaújváros (Maďarsko).
Obě umělkyně jsou momentálně rezidentkami v A.I.R. Futura v rámci programu Visegrádského fondu pro umělecké rezidenční programy – Vizuální a zvukové umění.