Vernisáž Pavla Malinová & Pavel Dvořák: Šikana očí, kolo se točí

Do 26.5.2017 bude v galerii NoD, Dlouhá 33, Praha 1 (první patro za kavárnou), přístupná zajímavá výstava Pavly Malinové & Pavla Dvořáka: Šikana očí, kolo se točí. Všechny fotky z výstavy a vernisáže: Petr.

Kurátor: Jiří Machalický

Výstava představuje dva malíře, kteří se znají ze studií na Ostravské univerzitě a kteří k sobě mají již řadu let blízko. Nejen lidsky, ale i malířským projevem, v němž citlivě reagují na svět kolem nás. Na rychlou proměnu našeho prostředí a životního stylu, na hodnoty, které společnost vyznává, na události, které ji formují. Přitom se projev obou umělců výrazně liší a na první pohled se pozná jejich typický rukopis. Oba mají svou filozofii, vlastní představivost a nezaměnitelný pohled na dnešní skutečnost.

Pavla Malinová dospěla k osobitému vyjádření, v němž vychází z odkazu některých avantgardních uměleckých proudů 20. století. Především však reaguje na to, co se odehrává v současnosti. Ve svých obrazech projevuje cit pro barevné vztahy, pro zdůraznění důležitých prvků, které však přirozeně zapadají do celkové skladby.  Uplatňuje v nich bohatou imaginaci, příjemnou hravost a zároveň smysl pro lehkou ironii. Někdy zdůrazňuje detaily, které povyšuje na hlavní motivy. Jindy dospívá k čisté abstrakci, stále však přirozeně vychází z reality.  Propojuje volný projev s přesnou kresbou, čímž dosahuje zvláštního napětí.  Monumentální cítění mnohdy doplňuje až drobnopisným vyjádřením. Její výraz je někdy robustní, jindy zas jemný a křehký. Působivost jejích obrazů je založená na kontrastech, na prolínání snu a skutečnosti.  Pracuje s komplikovanými strukturami či ornamenty, které by mohly tvořit samostatnou kompozici, ale často je spojuje s figurou. Využívá rozmanité symboly, v názvech obrazů se objevují půvabné slovní hříčky.  V její tvorbě nechybí smysl pro vyjádření grotesknosti různých situací nebo příběhů, s nimiž se můžeme setkat každý den.

Pavel Dvořák se vyjadřuje s velkorysostí, užívá výraznou zkratku, která ještě podtrhuje až absurdní ladění jeho obrazů. Navazuje na groteskní tendence v českém umění, které se již řadu desetiletí rozvíjejí v následných vlnách. Ke svým motivům přistupuje s nadsázkou. Tvary do krajnosti zjednodušuje, ale jeho malba přitom zůstává výrazově bohatá. Její působivost ještě zvyšuje až drsnou deformací. Příběhy, které ve svých obrazech rozvíjí, jsou srozumitelné, nepotřebují žádná další vysvětlení. Umělec výstižně vyjadřuje obsah, kterému podřizuje formu. Nejde mu o žádné estetické hříčky, ale o jasná a zřetelná sdělení. Ta však můžeme chápat v různých rovinách v souvislosti s tím, co se odehrává v současné společnosti, jak se rozvíjejí vztahy mezi lidmi. Pavel Dvořák se věnuje i kresbě, můžeme na ní sledovat, jak rozvíjí své náměty a představy. Vytváří také dřevěné objekty, ve kterých svůj pohled na svět přenáší do trojrozměrného řešení se stejnou ironií a smyslem pro černý humor jako v malbě.