Vernisáž Příliš mnoho zubů / České a slovenské umění šedesátých let ze sbírek Galerie Zlatá husa a Musea Kampa

Do 23.4.2017 bude v Museu Kampa, U Sovových mlýnů 2, Praha 1, přístupná zajímavá, krásná a rozsáhlá výstava Příliš mnoho zubů / České a slovenské umění šedesátých let ze sbírek Galerie Zlatá husa a Musea Kampa.

Museum Kampa zahajuje letošní program rozsáhlou výstavou, která představí výběr nejdůležitějších děl dvou klíčových privátních sbírek.

Návštěvníci Musea Kampa budou mít unikátní příležitost zhlédnout na jednom místě více než 200 exponátů osmdesáti šesti autorů jako například dnes již legendárního Václava Boštíka, Jiřího Koláře, Mikuláše Medka, Adrieny Šimotové a dalších. Zároveň budou vystavené práce autorů, kteří dnes sice nejsou veřejnosti tak známí kvůli různým dobovým okolnostem, ale jejichž tvorba dotváří pestrou a neopakovatelnou atmosféru 60. let.

 „Výstava představí část sbírky moderního umění Medy Mládkové z počátku šedesátých let, tedy z doby, kdy paní Mládková do tehdejšího Československa jezdila a setkávala se v ateliérech s umělci, které začala záhy podporovat. Šlo o tvůrce režimem neuznané a nucené tvořit v ústraní, jen s omezenými prostředky,“ připomněl předseda správní rady Jiří Pospíšil.

 „Je to pro nás vzrušující zážitek. Dvě nestátní galerie spojí síly, aby poskytly milovníkům umění, a vlastně všem ostatním, nový pohled na období obtěžkané mýty. Moderní a otevřený pohled, který soustředí pozornost na obraz či objekt legendárních let šedesátých více, než na jeho často dobově podmíněné interpretace.“ PhDr. Vladimír Železný.

Šedesátá léta 20. století patří jednoznačně k nejsilnějším obdobím československého umění 20. století. Ve šťastné shodě se zde protnuly příznivé politické a společenské okolnosti, které umožnily vystoupení mladých tvůrčích osobnosti, potlačovaných předchozím stalinistickým obdobím. Tato neuvěřitelná energie se odrazila jak v dobové literatuře, filmu, hudbě, tak i výtvarném umění. Vlastně 60. léta celosvětově můžeme chápat jako rozchod s konvencemi, odvahu experimentovat a touhu po svobodě a sebevyjádření.

Výstava, jejíž titul je inspirován jedním z dosud neznámých obrazů Eduarda Ovčáčka, zobrazující hlavu s příliš mnoha zuby (jakoby všeho, zejména koncem šedesátých let, bylo opravdu příliš najednou), představuje poněkud nesystematický, ale o to pestřejší pohled na „šedesátky“. Vychází ze dvou největších soukromých sbírek, které byly od začátku budovány s vědomím, že mají podat komplexnější pohled na umění tohoto období. Každá ze sbírek akcentuje poněkud jinou polohu — Meda Mládková byla přímou účastnicí šedesátých let a osobně se znala s většinou výtvarníků, které vystavujeme; podobu její kolekce ovlivnily i možnosti transportu — ne všechno, co by si osobně přála sbírat, bylo možné převézt do Washingtonu, kde Meda Mládková žila a působila. Vladimír Železný, který prožil šedesátá léta jako student s vášní pro výtvarné umění, začal budovat svoji sbírku až po sametové revoluci — vycházel z dobré znalosti prostředí i ateliérů, které celé období normalizace navštěvoval. Oba vytvořili jedinečné kolekce, které zahrnují to nejpodstatnější, co se ve výtvarném umění odehrálo. Vedle hlavních uměleckých směrů, postojů a klíčových autorů jejich sbírky obsahují i různé odbočky, umělce-solitéry, atypická díla a celou řadu zvláštností — což je nádherným dokladem pestrého života té doby – diváci tak uvidí práce Václava Boštíka, Stanislava Kolíbala, Milana Knížáka, Evy Kmentové, Dalibora Chatrného, Jana Wojnara, Zdeňka Sýkory, Jiřího Načeradského, Mikuláše Medka, Věry Janouškové, Jiřího Koláře a dalších. Výstava je i jedním z prvních příspěvků k 50. výročí pražského jara.

Ve spolupráci s Retro Gallery vychází k výstavě katalog s texty Mahuleny Nešlehové, Vladimíra Železného, Jiřího Pospíšila a Heleny Musilové.

Autorka textu: Helena Musilová