Vernisáž Nová věčnost > Fašismus a figurace

Do 5.2.2017 bude ve White Pearl Gallery v Art Districtu Pragovka, Kolbenova 34A, Praha 9, přístupná skvělá výstava umělecké skupiny Nová věčnost (Adam Stanko / Helena Sequens / Pavel Karous): Fašismus a figurace. Galerii najdete v prostředním křídle Pragovky, vchod je v jeho zadní straně (myšleno souběžně s Kolbenovou). Výstava je přístupná od 13:00 do 18:00 (kromě pondělí).

„Fašismus, tedy vůle k národní a konzervativní revoluci není archaismem ale aktuální politickou realitou, je patologickou reakcí na současný globalizovaný svět zabydlený zmutovanými pokémony, psychopatickými Fremeny a lidožravými drony.

Umělecká skupina Nová věčnost přesunula do domovské Prahy výstavu, která vytvořila v prosinci minulého roku pro Kulturní dům v Oslu ve spolupráci se Syrskými emigranty z utečeneckého centra Lørenskog. Výstava rozkrývá latentní i otevřený kulturní rasismus a ideologický fanatismus přítomný v západní civilizaci. Instalace reaguje na aktuální patologické jevy ve společnosti, jako jsou xenofobie, utečenecká krize, terorismus DAES a neonacismus, ale i pokusy o násilnou integraci. Diverzní charakter výstavy spočívá v nevážném dialogu Blízkého východu, Skandinávie a východní Evropy nad „palčivými problémy současného světa“. Umělci, pocházející z Východní Evropy, která sama trpí obludným rasismem a xenofobií, uštědřili přednášku na domácí půdě bohatého a vyspěle demokratického Norska, které je dáváno za příklad otevřené a rovnostářské společnosti s kvalitním integračním programem, aby mu nabídli vhled do vlastního nevyrovnaného podvědomí z vnější ještě nestabilnější perspektivy. Nová věčnost „veselou a hravou“ formou rozebírá nezdravý konstrukt kulturní a národní nadřazenosti, dělení na My a Oni. Za černým až zlovolným humorem můžeme spatřit dialektický přístup Nové věčnosti k horroru současnosti kulminujícím na Blízkém východě. Výstava se zabývá nejen společenskými protiklady mezi syrskou humanitární krizí a norskou humanistickou velmocí, ale nabízí i vhled do psychologie cynického českého národa, který utrpěl mentální zranění z doby, kdy byl Ruskou kolonií a následně se podřídil Západu – globálnímu hegemonu ve fázi úpadku. Formálně pracuje skupina na bázi studie spojitosti tvarosloví lidských forem a sociálních vztahů, obnažuje vlákna mezi realismem a abstrakcí. „ – Nová věčnost

Nová věčnost
Umělecká skupina Nová věčnost je tvořena skupinkou přátel (Helena Sequens, Adam Stanko, Pavel Karous), kteří se seznámili na studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde studovali sochařské ateliéry. Od začátku se vyjadřují k lokální politické realitě a jejich tématem společné tvorby je vztah morfologie tvarů a lidské společnosti, napětí mezi abstrakcí a realismem.
V minulém roce, v období tzv. utečenecké krize, a vzmáhající se vlny neonacismu a rasismu, reagovali hned několika intervencemi ve veřejném prostoru, například na fasádu synagogy v centru Prahy gerilově doplnili do citátu ze starého zákona „mír a zdar dalekému i blízkému“ doplněk „i utečencům“ a na bránu detenčního tábora v Drahonicích při performance ilegálně osadili nápis „Štěstí je volba“ ve formě nápadně připomínající bránu z koncentračního tábora Dachau. Mezi jejich starší, práce pak například patří dočasná instalace „Žvejkačka“, na piazzetě Nové Scény Národního Divadla v Praze, která vznikla intervencí do sochy „Znovuzrození“ od Josefa Malejovského z roku 1983, nebo výstava „Nebe vysoko nad námi je naše!“ ve veřejném prostoru v galerii Artwall. Ta připomínala sedm klíčových nemovitostí, které pro autory ze skupiny Nová věčnost představují milníky lokálního squatterského hnutí, formou monumentálních plakátů vycházejících z estetiky vietnamských, protiválečných, propagandistických plakátů.