Vernisáž výstavy obrazů Vladimíra Kiseljova: Infinitum

Do 8.1.2017 bude v Le Palais Art Hotelu Prague, U Zvonařky 1, Praha 2, pro vážné zájemce (a při zachování etikety luxusního hotelu) přístupná zajímavá výstava obrazů Vladimíra Kiseljova: Infinitum. Kurátorka – Alena Bartková.

Hledání smyslu věcí, vnitřního tmelu světa, který zevnitř drží vše pohromadě, jak říká Goethe ve Faustovi – a předávání tvořivé, propojující energie lidem skrze svou tvorbu – to jsou činnosti, které mě od dětství naplňují. Je to pro mě forma komunikace se svým nitrem – i se svým okolím, trénink pravdivosti a jednota smýšlení a činů.

Vladimír Kiseljov

Spojení protikladů. Sloučení mužského a ženského principu, z něj pramenící překonání smrti a vzkříšení. Pohled do mikro i makro světa zároveň. Inspiračních zdrojů v tvorbě Vladimíra Kiseljova je ovšem mnohem více. Zaměřuje se na vlastní nitro, přírodu a především hudbu. Ta je prostředkem a pomocníkem k tomu, aby společně s obrazem předal vzniklou energii dál. Tvoří vždy s pocitem vnitřního klidu a harmonie, které dosahuje zklidněním dechu před každým malováním, byť posléze vznikne velmi dramatický a dynamický obraz. Noří se do hloubi svého nitra, v němž už není pochybností. Věci a významy jsou pouze tím, čím jsou. Symbolika, mystika a pravdivost světa.

Všech těchto momentů pak využívá při své tvorbě, ať se už jedná o malbu pláten, která jsou vystavena zde na výstavě Infinitum, anebo nástěnné malby, jež svým rozměrem nemají v evropském srovnání konkurenci. Jako například v Tišnově, kde svými malbami pokryl 600 m² měřící podchod nebo v „malbě hudby.“ Právě synestesii – neboli schopnost vidět hudbu barevně – si Vladimír Kiseljov uvědomoval již v dětství, kdy mu vážná hudba z gramofonových desek evokovala různé obrazy. První uměleckou performance pak uskutečnil za přímé účasti publika v roce 2009, kdy při poslechu barokní hudby vytvořil během hodiny rozměrný obraz. Hudba je jeho niternou součástí, vnímá ji jako svůj hlas, který skrze malbu mohou slyšet a jako energii zažít i ostatní. Nebojí se při malbě použít všech barev a v pastózních nánosech je „lít“ na plochu plátna. Jde o vytvoření energetického a významového otisku konkrétní skladby, její zhmotnění, ze kterého mohou lidé čerpat. Maluje vždy při plném vědomí, nejedná se tedy o automatické obrazy nevědomí, což se může na první pohled zdát, ale o obrazy vyššího vědomí, světa idejí.

Obrazy pro výstavu Infinitum byly namalovány za méně jak 14 dní speciálně pro tento prostor na témata, která nejsou v tvorbě Kiseljova nijak ojedinělá. Jsou jimi už zmiňované protiklady – spojení mužského a ženského principu – jako slunce a luny. Tvorbě obrazů na černém pozadí se pak autor věnuje již přes tři roky. Podstata těchto černých pláten, na kterých jakoby levitují lidské postavy či jejich zvířecí archetypy nebo symbolicky zachycená jádra obrazů, kde se světlejší barvy zářivě vznáší a víří v nekonečném, vesmírném, černém prostoru podkladu, se často váže právě na symboliku, harmonii a kosmické uspořádání světa.

Hlavním námětem výstavy je vedle výrazné společenské kritiky také smrt a vzkříšení. Ta je přítomna u většiny vystavených děl, například Salome s hlavou Jana Křtitele, Lédy s Labutí nebo obrazu Lebka. Nejde však o oslavu smrti, ale právě o její pokračování – vzkříšení. Toto téma je pro Kiseljova velmi osobní a možná právě proto k němu přistupuje s takovou samozřejmostí. Sám se ocitnul už třikrát na prahu života a smrti a jak sám říká, je s tím druhým světem stále ve spojení.

Vladimír Kiseljov je mělec s česko-ruským rodinným zázemím, hluboce respektující tradice kulturních dějin. Vystudoval Střední školu uměleckých řemesel a JAMU v Brně, uspořádal dosud přes 70 samostatných výstav. Patří mezi ně i účast na Mezinárodním bienále současného umění ve Florencii v roce 2009, výstavy obrazů v Lipsku, Zadaru, Berlíně, Bayreuthu, Edinburghu, Vídni aj. Realizoval 9 rozměrných nástěnných maleb, z nichž největší vznikla v roce 2015 v podchodu vlakového nádraží v Tišnově na ploše 600 m²  a je provázená neustále znějící hudbou. V roce 2015 se svou tvorbou zúčastnil i oficiálního programu Pražského Quadriennale.

www.kiseljov.net