Vernisáž výstavy belgického surrealismu Mramor se jí studený
Do 25.10.2016 bude v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd, Národní 3, Praha 1, zdarma přístupná zajímavá výstava belgického surrealismu Mramor se jí studený.
Otevřeno v pracovní dny 10–18 hodin.
I když se dnes surrealismus jeví jako jeden z nejvýznamnějších uměleckých rysů frankofonní Belgie 20. století, je překvapující, že jako takový byl doceněn až v posledních letech. Pozdní uznání mu však bylo svým způsobem příznivé, neboť řada umělců se k němu mohla hlásit po svém, ačkoli jinde byl „historický“ surrealismus prohlášen již za „mrtvý“.
Výstava Mramor se ji studený seznamuje české publikum s uměleckou a literární aktivitou, kterou rozvíjeli belgičtí avantgardní malíři a básnici od dvacátých let 20. století a jíž se současní umělci dosud inspirují.
Unikátní expozice mapuje cesty, které vedly od prvních tvůrců belgické avantgardy až k jejím současným – legitimním i nelegitimním – dědicům. Některé exponáty dokládají, že umělecká revoluce dvacátých let nepropukla jen v Paříži, ale také v Bruselu, což se v historii avantgardních hnutí dlouho opomíjelo.
Vystavené originální fotografie, koláže, časopisy, korespondence, rukopisy a jednotlivé publikace dokumentují zejména činnost belgických surrealistů a jejich následovníků v širším kontextu spolupráce a konfliktu s jinými avantgardními skupinami.
Provokativní vážnost Paula Nougého a René Magritta, hravost koláží Theodora Koeniga či parodická dekonstrukce díla opakovaným vytvářením jeho modelu Alice Piemme, výsměch společenským kódům v rafinovaně estetické podobě Marcela Mariëna, invence Christiana Dotremonta a duch přátelství pronikající tím vším otevírá návštěvníkovi této výstavy jedinečný a doposud ne zcela prozkoumaný svět.
Část výstavy představuje také vzácné dokumenty shromážděné bruselským Literárním archivem, který se věnuje československému exilu v době normalizace. Soubor archivních dokumentů je v Literárním archivu shromažďován od roku 1985 a jeho součástí jsou exilové pozůstalosti po řadě významných osobností, jakými byly např. Ivan Diviš, Lubomír Sochor, Bohuslav Brouk, Petr Král, Jan Vladislav, A. J. Liehm, ale i část pozůstalosti Tomáše Bati.
Literární archiv spolupracuje s řadou vědeckých institucí a muzeí v Belgii i v zahraničí, organizuje výstavy a systematicky rozvíjí publikační činnost, díky níž jsou zpřístupněny cenné literární dokumenty. V roce 2014 uzavřel dohodu s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a s Filosofickým ústavem AV ČR. Tato výstava je jedním z výstupů oboustranné spolupráce.
DOPROVODNÝ PROGRAM
5. října 2016, Francouzský institut, Štěpánská 644/35, Praha 1
18:00 – Avant-garde et surrealisme en Belgique francophone
Přednáška ředitele Literárního archivu a Muzea literatury v Bruselu Marca Quaghebeura (ve francouzském jazyce, tlumočeno do češtiny)
6. října 2016, Knihovna Akademie věd ČR, oválná studovna, Národní 3, Praha 1
17:30 – Kulatý stůl
Diskuse u kulatého stolu s předními českými odborníky na téma belgického surrealismu a evropských avantgard. Hosté: prof. Jan Rubeš, výtvarník Bruno Solařík, spisovatel a básník Petr Král.
(v českém jazyce)
Informace o výstavách, akcích a doprovodných programech na www.popularizace.avcr.cz