Vernisáž výstavy Konec přátelské pomoci

Do 6.8.2016 bude v čítárně Unijazzu, Jindřišská 5, II.schodiště, 4.patro, přístupná zajímavá výstava fotografií Konec přátelské pomoci.

Výstava vznikla v rámci informační kampaně Proti ztrátě paměti a ukazuje jak příchod okupačních sovětských vojsk v roce 1968, tak jejich odchod o dvacet tři let později. Fotografie z roku 1968 pochází od různých autorů (Jaromír Čejka, Libuše Kyndrová, Miloň Novotný, Alena Šoušková), ty ze začátku 90. let jsou od Karla Cudlína.

Před dvaceti pěti lety, 27. června 1991, opustil naše území poslední sovětský voják. Je to symbolický dějinný moment: teprve odchodem „spřátelené“ armády jsme získali skutečnou svobodu, teprve tehdy jsme se stali pány ve vlastním domě.

Sovětská okupace Československa v srpnu 1968 (prezentovaná jako internacionální pomoc Varšavské smlouvy) měla zastavit a také zastavila směřování čs. státu ke svobodě a demokracii. Zůstali jsme poslušným satelitem Moskvy a více než dvacetiletý pobyt sovětských vojáků toto naše postavení spoluurčoval a stvrzoval. Se Sovětským svazem jsme měli být „na věčné časy a nikdy jinak“, ale věčně naštěstí nic pozemského netrvá, což platí i pro režimy, založené na útlaku a nesvobodě. V listopadu 1989 se komunistická vláda zhroutila, naši sametovou revoluci završil o rok a půl později právě odchod sovětské armády. Okupační vojáky ve službě tu nemáme již čtvrt století a je rozhodně na místě takové výročí oslavit.

Rozpad sovětské říše však neznamenal zásadní proměnu ruské imperiální politiky. Nenaplnila se – zřejmě naivní – očekávání, že Rusko začne dodržovat mezinárodní právo a stane se čitelným a zodpovědným demokratickým partnerem. Namísto toho jsme zejména v posledních letech svědky staré známé agresivní rozpínavosti. Současné kremelské vedení znovu vojensky intervenuje v místech, která považuje za své zájmové sféry. Vede nepřátelskou politiku směrem k Evropské unii a dlouhodobě se snaží oslabit její jednotu. V tomto případě nepoužívá moderní vojenskou techniku, ale tajné služby a masivní a sofistikovanou propagandu. Vměšuje se do vnitřních záležitostí suverénních států, podporuje populisty a xenofoby, kteří k naplnění takových cílů mohou přispět. Tuto strategii používá režim Vladimira Putina v celé Evropské unii a velmi výrazně i v České republice. Řada našich politiků přitom nepokrytě pomáhá zájmům Moskvy, mnozí další politici a osobnosti veřejného života nedovedou zaujmout principiální stanovisko k ruskému jednání. Zřetelným snahám o posilování ekonomického vlivu Ruska v České republice pomáhají i někteří čelní představitelé podnikatelské sféry a státní správy.

Za základ letošního šestého ročníku Proti ztrátě paměti jsme proto zvolili informační kampaň poukazující na výše uvedené aspekty ruského počínání. Připojte se k této kampani. Oslavme společně výročí odchodu sovětské armády z Československa tím, že budeme široké veřejnosti předkládat fakta a příklady aktuální ruské intervence, která se občanů České republiky bezprostředně týká, která nás a demokratickou Evropu ohrožuje.

Karel Strachota

ředitel projektu Příběhy bezpráví společnosti Člověk v tísni