Vernisáž Martin Šrámek: Dotek světla
Do 15.8.2016 bude v evangelickém Kostele sv.Martina ve zdi, Martinská 8, Praha 1, přístupná výstava Martina Šrámka: Dotek světla.
Otevřeno Po – So 15 – 17 a v době konání akcí v kostele.
Martin Šrámek se narodil v roce 1967 ve znamení Vodnáře, žije a tvoří v Praze.
Vystudoval gymnázium, absolvoval 6 semestrů VŠE.
Ve výtvarném vzdělání je autodidaktem, pečlivě se věnuje studiu starých mistrovských technik, absolvoval řadu odborných seminářů a konzultací.
Malování se věnuje od dětství, ale mezi všemi výtvarnými technikami mu nejvíce učarovala „klasická“ olejomalba technikou starých mistrů, které zůstává věrný a někdy ji kombinuje s dalšími technikami (malba na desky, tvorba struktur, akryl atd.)
Jeho usilovné studium výtvarných technik olejomalby a převádění těchto znalostí do vlastní praxe ho dovedly až k pořádání malířských kurzů. Této činnosti se věnuje již několik let.
V roce 2000 založil s názorově spřízněnými kolegy Günterem Hujberem a Petrem Válkem výtvarnou skupinu Imagika 2000. Od roku 2001 je členem výtvarného sdružení Art-kolegium.
Během své aktivní výtvarné činnosti prezentoval svoje práce na řadě společných i samostatných výstav a akcí u nás i v zahraničí, jeho snové obrazy byste nalezli v soukromých sbírkách v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Rakousku, Německu, U.S.A. a dalších zemích.
O lidech, narozených ve vzdušném znamení Vodnáře se v astrologii říká, že lidé v něm narození mají sklony k úvahám spíše nematerialistického typu, spějí spíše k „vyšším“ duchovním cílům, mají smysl pro mystiku a tajemno …
A také v tvorbě Martina Šrámka převládá zájem o tyto „věci mezi nebem a zemí“ – jde o jakousi snovou realitu, vize z „jiných světů“, je cítit zájem o vesmír, magii, mystiku a mytologii. Terminologií odbornou by se jeho výtvarný projev nejspíše řadil k mystickému anebo mýtickému realizmu, symbolizmu či fantazijnímu realizmu.
K zajímavému spojení obrazů a poezie došlo díky básním jeho matky Jany Šrámkové – její verše jsou většinou tematicky přímo inspirovány hotovými obrazy – vznikají spontánně pod prvním dojmem či tušeným smyslem obrazu. Toto propojení obrazů s básněmi se zúročilo v 1. autorském vydání společné knihy „Za hranicemi snů“ v září 2001.
O své tvorbě říká: „Chtěl bych svými obrazy přenést lidi do jiného světa – do světa snové reality. Světa, ve kterém je hranice mezi skutečností a fikcí, či snem jen velmi křehká. Realita se stává snem a sen se pozvolna mění v realitu. Možná Vám mé obrazy budou připadat jako pohledy do jiných vesmírných světů, kde neplatí pozemské fyzikální zákony a věci, krajina či postavy nemusejí mít vždy jasný, definovaný charakter. Možná zde naleznete i trochu tajemna či magie, ale pokud na Vás mé obrazy zapůsobí alespoň trošičku pozitivně, pak je to dobře. A jestli ne, pak doufám, že alespoň potěší Vaše oči a pohladí Vaši duši. A o to v dnešní uspěchané době přece nejvíc jde …“