Vernisáž Tělesnost 1890 – 1921 Munch, Kupka, Kokoschka, …
Do 11.9.2016 bude v Muzeu Kampa, U Sovových mlýnů 2, Praha 1, přístupná zajímavá a krásná výstava Tělesnost 1890 – 1921 Munch, Kupka, Kokoschka, …
Výstava věnovaná zobrazení lidského těla v letech 1890–1921 navazuje na sérii studijních výstav věnovaných tvorbě Františka Kupky (např. výstava Vanoucí modře analyzující Kupkovo pojetí modré barvy a jejího významu (únor 2016), připravovaná výstava věnovaná okruhu umělců v Puteaux, do které Kupka patřil apod.). Tyto výstavy umožňují lépe pochopit osobnost a tvorbu Františka Kupky, autora, kterému mecenáška a zakladatelka Musea Kampa Meda Mládková věnovala a věnuje svoji soustředěnou pozornost. V této výstavě se zaměřujeme na období, v němž Kupka opouští secesní stylizaci a skrze zobrazení figury, na níž si ověřuje různé výtvarné postupy, zejména otázku barvy a jejích formálních i psychologických vlastností, se postupně soustředí na cestu k abstraktnímu vyjádření. Pro ukázání dobového kontextu vedle Kupky představujeme i další autory, kteří procházeli podobně hledačským procesem.
Na přelomu 19. a 20. století došlo ve výtvarném umění ke změně akademické praxe a reflexe v přístupu ztvárnění lidského těla. Převládající a stagnující akademický realismus a naturalismus 2. poloviny 19. století již neodpovídal soudobému, modernímu člověku a bylo nutné naprosto proměnit přístup k zobrazení lidského těla (i lidské duše) – podobně jako ve výtvarném umění se stejný proces odehrál v dobové literatuře i filozofii i vědě. V rozmanitosti různých přístupů „od linie k barevné skvrně“ (impresionismus, pointilismus, secese, expresionismus, fauvismus, kubismus) se brzy autonomizovala exprese jako nejvýraznější metoda ovlivňující umělecká východiska. Výstava představuje způsoby, kterými je zobrazován člověk konce 19. století a prvních dvaceti let 20. století.
Vystavená díla Edvarda Muncha, Oskara Kokoschky, Františka Kupky, Jana Štursy, Auguste Rodina, Miloše Jiránka, Bohumila Kubišty a dalších představují tělesnost na pomezí konce secesní stylizace a přelomových modernistických tendencí před nástupem avantgardy. Na rozdíl od akademického ideálu krásy hledají vážnou přirozenou neromantickou podobu lidského těla jako východisko nového umění negující mytologická a idealistická témata. Vystavená díla jsou zde prodchnuta novým postojem, který má souznít s potřebami moderního člověka, pro něhož má být umění nedílnou součástí a odrazem života bez dekorativních a transcendentálních konotací.
Na této výstavě je vůbec poprvé v České republice představeno několik děl – vedle významné zápůjčky díla Edvarda Muncha Muži na břehu z vídeňského Belvederu je to působivý obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok, zapůjčená Galerií Zlatá husa nebo olej od Františka Kupky Studie Andrée (Svlékající se Andrée), získaný Galerií Zdeněk Sklenář z významné švýcarské galerie v roce 2016.
Text: Helena Musilová
Kurátoři výstavy: Adam Hnojil, Helena Musilová