Vernisáž Legenda Jesper Alvaer
Už jen do 31.3.2016 můžete v Galerii Havelka, Martinská 4, Praha 1, zhlédnout výstavu – výsledek práce Jespera Alvaera.
Jedná se čtvrtý díl druhé řady výstavního projektu „Legendy Gr2“.
Během OSMI TÝDNŮ se zde v březnu a dubnu 2016 postupně představí dalších OSM TVŮRCŮ, o kterých se v prostředí Kokoliova ateliéru Grafika 2 na AVU v Praze vyprávějí legendy. Jsou to jak umělci, kteří se prosadili na výtvarné scéně, tak i osobnosti, které léta intenzivně pracují v soukromí ateliéru a jejichž dílo může být pro veřejnost speciálním překvapením.
Galerie Havelka svou dispozicí umožňuje kolemjdoucím pohled do interiéru galerie. UMĚLCI VYTVÁŘEJÍ SVÉ DÍLO PŘÍMO NA MÍSTĚ A TO ZA PLNÉHO „DOZORU“ VEŘEJNOSTI. Přijďte se podívat naživo do Martinské ulice, případně sledujte průběh tvorby na webové adrese www.galeriehavelka.cz/cs/aktuality
Další představenou Legendou je od 26. do 31. března JESPER ALVAER.
Jesper Alvaer se narodil v roce 1973 v Kodani, v letech 1997 až 2004 studoval Akademii výtvarných umění v Praze. Naposledy v Praze vystavoval ve Fotograf Gallery s Isabelou Grosseovou. Žije a pracuje v Norsku a kdekoli jinde.
„Malé prozrazení! :o) Zítra přilétá Jesper do Prahy a dozvěděla jsem se, že nemůže přijít pro předání klíčů od galerie, jako my všichni ostatní, protože musí vstoupit do galerie až v sobotu v 11 hodin poprvé, jinak by se mu naboural jeho koncept.“
„Jesper natočil sám sebe jak brečí. V Moskvě. Opravdu nás to zasáhlo a všude jsme o tom vyprávěli.“
„Jesper nám v atelieru ukazoval neskutečné video z jeho cesty po Asii. Bylo o „samotě“. Natáčel pohled z hotelového pokoje s výhledem na hřiště, kde si vesele hrály děti. On sám seděl v záběru v bílých trenkách, onanoval a plakal. Byla to síla!“
„Taky si pamatuju video, kdy Jesper natáčel nějaké české satelitní městečko. I když jsem znala video, na kterém brečí, u tohoto jsem se styděla víc.“
„Jednou nám na šestce promítal magické půlhodinové video z ostrova (byli tam nudisti? – už nevím), filmované roztřesenou rukou, pár lidí odešlo zvracet.“
„Když jsem byla v prváku, tak Jesper přinesl video, kdy večer jde osvětlenou ulicí a při chůzi současně čůrá. Dodnes si myslím, že je to přesná definice jeho práce – stopa, která vzniká přímo před ním.“
„O tom videu mi vyprávěl s nadšením Linďák. Koukala jsem na něj jak zjara.“
„V půlce mého prváku přinesl video, kdy natáčí odpad/papíry, které pomačká a pak kamerou sleduje, jak se se rozbalují, hýbou a vzájemně na sebe reagují. Byla to moje první ateliérová konzultace, při které nikdo nevěděl, co má na to říct. Nakonec se ozvala Šárka, že teď už nemůže vyhodit žádnej papír.“
„Pár těch jeho raných neomylných videí dal nedávno na web Artyčok: http://artycok.tv/lang/cs-cz/19017/videa-1999-2004“
„Nebo vytiskl abstraktní dřevoryt, téměř celý bílý, asi 30 vrstev. Dělal ho v bílém plášti a vyprávěl, že u toho myslí na to, jak byl svědkem noční mafiánské popravy oběšením v lese nedaleko Oslo. Byl nedaleko náhodou schovaný a až do rána čekal, jestli se někdo nevrátí.“
„Na několika obrovských dřevořezech zaznamenal plánky a diagramy, jak se na ostrově stala vražda, které byl svědkem. Vlastně by to mohlo sloužit jako udání pro policii.“
„Viděla jsem, že si schovává spoustu kreseb ze školy. Spousta figur, kde nekreslil to tělo, ale prostor kolem.“
„Jesper prý dělal samý úleťácký akce. Slyšela jsem přímo od Isabely, že si podal inzerát, kde psal, že se ožení s první ženou, která se mu ozve. A málem to udělal!“
„Jesper hledal pomocí inzerátu ženu – podle mnohých ji našel a byla taky ze severu (několikrát jsem tuhle verzi slyšela). Ve skutečnosti tam ale žádnou takovou nepotkal.“
„Ptal jsem se Isabely, prý se jedna našla, už se to začalo normálně realizovat, a rodiče zasáhli.“
„Jespera jsem nezažil, ale slyšel jsem od Romana Franty, že ho viděl ve škole chodit s holí pro nevidomé a s brýlemi. Hrál si na slepce.“
„Jesper si asi na měsíc zalepil oči a žil jako slepec.“
„Jesper maloval obraz poslepu, si zavázal oči, na pět dní minimálně, jeden den, jedna barva. Ze školy do ateliéru na Václaváku ho vodila Ukrajinka, která zas nemluvila anglicky.“
„S Jesperem se dalo mluvit, i když nerozuměl česky a vy jste neuměli anglicky.“
„Vůbec si nevybavuju, jak jsme s Jesperem mluvili, česky nebo anglicky, asi jen telepaticky.“
„Jesper se pořád tvářil tak, že to vypadalo, že zrovna realizuje nějaký projekt. Přemýšlela jsem, zda a kdy s ním můžu mluvit.“
„Jesper měl ušlechtilou chápavou tvář, ale nevybavuju si žádnou mimiku (o medvědech se taky tvrdí, že nemají mimiku), o to víc pak šokovalo a odzbrojovalo, že se na člověka po pár hodinách bezelstně usmál.“
„Nevíte někdo, jak to bylo s Jesperovým rektorováním na akademii v Norsku?“
„Připadá mi, že když Jesper na něčem pracuje, že je ochotnej pro to udělat cokoliv, čehokoliv se i třeba vzdát. Dělá věci bez takových těch zábran a bezpečí ve kterém pracuje většina umělců.“
„Jesper rád deleguje velkou část práce na lidi který buď požádá nebo je zaměstná. A to ne z lenosti, ale aby viděl jak se ty lidi k takovýmu úkolu postaví. Myslím, že je to proto, že nevěří v jedinečnou auru umělce.“
„Měl jsem pocit že Jesper stále cestuje, mizel a objevoval se.“
„Jesper chodil bez tašky.“
„S Janem Mančuškou, Pepou Bolfem a Tomášem Fafkem jsme Jespera stále do něčeho zatahovali, od hospody přes výlety až po výstavy a on nám to oplácel.“
„Odjel jakoby mimochodem (na půl roku?) do Číny. V té době nikdo nejezdil do Číny.“
„Když se Jesper vrátil (přesný rok nevím) z ročního pobytu v Japonsku, z Tokia, hubený, svěží a v plné síle, bydlel chvíli u mě v ateliéru a řekl mi, že díky miso soup, čili papričkám a nedostatku peněz rok nemarodil a je v kondici.“
„Častokrát jsem Jesperovi popisoval co dělám, on se mě něžně, ale důrazně ptal: proč?“