Vernisáž výstavy obrazů Františka Kollmana

Nejméně do 31.3.2016 bude v Malostranské besedě, Malostranské náměstí 21, Praha 1, v prostorách klubu (v 1. patře), přístupná výstava obrazů Františka Kollmana.

Text Renáty Rudolfové:

František Kollman
malíř, rytec skla, grafik, velmistr bojového umění

Je absolventem Výtvarné školy Václava Hollara. Soukromě studoval u akademického malíře Zdeňka Buriana a na jeho výtvarný projev působil také přímý vliv profesora Jana Baucha.

František Kollman se narodil 29. června 1947 v Praze Marii Karle Stradiotti, pocházející z italského šlechtického rodu a Františkovi Kollmanovi, který byl synem německého malíře.

Ke sportu (k judu, karate a dalším bojovým uměním) malého Františka přivedl jeho otec, jenž se jako jediný z rodiny nevěnoval malířství. František projevoval od dětství výtvarný talent možná právě proto, že své vzory mohl hledat nejen u dědy – malíře Kollmana, ale také v širší rodině u blízkých „strýčků“ slavných jmen: Josefa Škody, Rudolfa Lexy, Jana Syrového a Jana Zrzavého. Po absolvování Výtvarné školy Václava Hollara a po soukromém studiu u předních českých malířů a ilustrátorů se vydává dvěma cestami.

Na té první se věnuje bojovým uměním, v nichž, jak sám říká, hledá především vnitřní filozofii. Tou druhou, nejdůležitější byla a vždy bude malba. Ze sportovních úspěchů připomeňme šestinásobné vítězství v mistrovství republiky v judu v minulosti. Dnes je velmistr bojového umění (nositel 8. danu v jiu-jitsu a 6. danu v judu).

Stihl se vyučit štukatérem, zámečníkem, číšníkem-kuchařem. Získal svářečské zkoušky a řidičské oprávnění na všechny druhy vozidel. Pracoval v pražském Ústavu sér a očkovacích látek či jako stavební mistr pomáhal stavět Severní Město. Později opravoval v tehdejším Středočeském kraji spolu s památkáři barokní kostely a jiné stavby. Od roku 1980 je tzv. „volné noze“ a věnuje se malířství. Působil jako trenér karate, juda a moderní sebeobrany v Obvodním kulturním domě Gong v Praze 9. V Jazz-klubu v Redutě, kde pracoval jako vyhazovač, se setkává s budoucí polistopadovou vládou.

Po revolučních událostech v roce 1989 se stává šéfem první dobrovolné ochranky Občanského fóra a prezidenta Václava Havla a získává hodnost majora české policie. Za krátký čas dobrovolně odchází ze všech těchto funkcí, neboť se necítí politikem, ale především malířem. Úspěšně vystavuje v České republice (58 expozic) i v zahraničí (8 výstav).

Jeho díla najdeme v galeriích ve Francii, Španělsku, Německu a Rakousku. Je také autorem nástěnných fresek Bitva u Kresčaku, 11 x 3 m, v ZŠ na Uhelném trhu i rozměrného plátna Čeští stavové ve Francii (formát 3 x 5 m), kde využil devět výtvarných technik svého osobitého malířského stylu. František Kollman je ale i uznávaným brusičem skla. Mezi jeho oblíbené náměty patří bitevní scény na suchu i na moři z období třicetileté války (1618-1648).

Maluje rukama i nohama, podle momentálního rozpoložení. Rád zachycuje pohyb ze všech možných úhlů pohledu. Jeho obrazy jsou mistrně zachycenými příběhy z dávných dob. Tvoří je ryze kollmanovskou, originální technikou, ve které se mísí popel z cigaret, uhel, pivo, káva a jiné poživatiny, jež ho právě napadnou. František Kollman je nepřehlédnutelným umělcem s jasně vyhraněným stylem tvorby, kterého by byla škoda nepoznat blíže.

autor textu: Renáta Rudolfová