Vernisáž výstavního cyklu Kde domov můj … (festival Mene Tekel)

Do 3.3.2016 bude v Ambitu kláštera u Panny Marie Sněžné, Jungmannovo náměstí 18, Praha 1, přístupný sedmidílný výstavní projekt Kde domov můj… v rámci festivalu Mene tekel. Otevřeno denně 10.00—18.00 hod. Vstup zdarma.

Scénář a produkce MgA. Daniela Řeřichová a Mgr. Jan Řeřicha.
Kurátor Mgr. Michal Kuchta.

Výstava Odpor proti genocidě
Výstava plakátů byla vytvořena Ukrajinským institutem národní paměti ve spolupráci se Státním archivem Služby bezpečnosti Ukrajiny za účelem seznámit veřejnost s odporem, který kladla ukrajinská společnost, zejména rolnictvo, stalinistickému totalitnímu režimu ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století.
Právě strach z ukrajinského osvobozeneckého hnutí byl hnacím motivem Stalina ke spáchání zločinu genocidy v období hladomoru 1932—1933.
Výstava představuje unikátní dokumenty a fotografie, odhalující rozsah odporu, jeho formy a metody. Velká část dokumentů je publikována poprvé.
První část výstavy přibližuje historické okolnosti, v nichž se Ukrajina ocitla ve dvacátých letech XX. století.
Druhá část výstavy je věnována rolnickým vzpourám a povstáním v období hladomoru.
Třetí část výstavy odhaluje mechanismy páchání zločinu genocidy v letech 1932 až 1933.
Čtvrtá část je věnována ukrajinskému odporu proti totalitnímu režimu v podmínkách hladomoru.
Výstavu zakončují panely vyzdvihující vysoký mravní kredit hrdinů a obětí hladomoru — memento genocidy ukrajinského národa.
Překlad z ukrajinštiny Marie Prokopjuková

Výstava Vzpoura a snaha o odpor — kultura mládeže v Lichtenbergu
Zapůjčeno sdružením Paměť
Výstava odráží zkušenosti generace mladých lidí, kteří vyrostli v diktatuře SED-státu v letech 1960 až 1990.
Výstava o sociálně kritické kultuře mladých lidí v berlínské čtvrti Lichtenberg ukazuje na příkladu kulturně a politicky aktivních skupin rozmanitost vzpoury a snahy o odpor proti předepsaným normám kulturní politiky tehdejší NDR. Mezi vzpurné mladistvé patřili fanoušci blues, punkové, míroví aktivisté, ženské aktivistky, sdružení homosexuálů, Romů, nezávislé pracovní kluby mládeže, ale i pravicoví radikálové.
Odpor mládeže brala SED (Sozialistische Einheitspartei Deutschlands) velmi vážně. Mladiství, kteří byli státním orgánům podezřelí, byli pronásledováni a často skončili v pracovních táborech a věznicích.

Výstava Zkouška odvahy — Příběhy nezletilých politických vězňů padesátých let
Připravil Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek, Regionálním muzeem v Litomyšli a sdružením Post Bellum.
Autoři: Ondřej Bratinka a Michal Hroza.
Výstava je tematicky zaměřena na politickou perzekuci mladistvých v prvních letech režimu. Téma, jemuž historickou obcí dosud nebyla věnována větší pozornost, mapuje osudy a odbojovou činnost čtyř skupin, založených v období 1948—1949 a zahrnujících ponejvíce skauty, sokoly a příslušníky režimem pronásledovaných rodin — živnostníky a zemědělce. Obsahově se výstava opírá o studium archivních materiálů, dochovaných v Archivu bezpečnostních složek, ve IV. oddělení Národního archivu a svědectví žijících pamětníků, převážně v litomyšlském regionu. Záměrem autorů bylo nejen přinést informace o zajímavé skupině politických vězňů, ale i upozornit na jejich dosud opomíjené postavení.

Výstava Helga Weissová — Dětské kresby z Terezína 1942—1944. Výbor z cyklu.
Ak. mal. Helga Hošková-Weissová, Dr.h.c., je umělkyní s osobitým jazykem. Její tvorba se věnuje převážně holocaustu, který osobně zažila a který ji poznamenal na celý život.
Narodila se v roce 1929 v asimilované židovské rodině. Od devíti let si vedla deník. Když byla v roce 1941 deportována do koncentračního tábora v Terezíně, vzala si s sebou pastelky, vodovky a papír a doplňovala deník kresbami. Otec jí řekl: „Maluj, co vidíš!“ V průběhu tříletého pobytu v terezínském ghettu tak nakreslila přes sto obrázků znázorňujících život v táboře. Před transportem do Osvětimi roku 1944 dala kresby svému strýci, který je zazdil do jedné ze zdí terezínských kasáren. Díky tomu byly zachovány a po válce se staly historickým svědectvím celosvětového významu. Konec války strávila i s maminkou v koncentračním táboře Mauthausen, kde se po měsíci pobytu dočkaly osvobození.
Po válce Helga vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde pracovala v ateliéru monumentální malby Emila Filly, dále pak u Antonína Pelce a Aloise Fišárka. Padesátá léta jí opět přinesla složité životní situace. Vykonstruované politické a antisemitské procesy vedly k dlouhému věznění manželovy katolické rodiny v komunistických lágrech.
Zážitky z války se výrazně projevily v její umělecké tvorbě. V 60. letech se začala věnovat tématu holocaustu ve svém cyklu „Kalvarie“. K lehkému projasnění její tvorby vedla stipendijní cesta do Izraele roku 1965, kterou promítla do cyklu „Obrazy a putování po svaté zemi“. Úspěšně nastartovanou kariéru však zastavil rok 1968. Přestala malovat a začala vyučovat na lidové škole umění. K vlastní tvorbě se pak vracela postupně.
Hlavním poselstvím jejího díla je zabránit, aby se opakovalo to, co musela zažít ona. Proto se dnes aktivně věnuje besedám se studenty. Její nejslavnější kniha „Deník 1938—1945“ se stala světovým symbolem holocaustu a lidského utrpení. Byla přeložena do šestnácti jazyků a v Německu a Rakousku je dokonce povinnou školní četbou. Za své dílo získala Helga Hošková-Weissová mnoho významných mezinárodních cen.

Výstava Setkání v pekle
Připravilo sdružení Paměť
Autoři: Miroslav Kasáček a Luděk Navara
Příběhy třetího odboje. Výstava ukazuje na konkrétních příkladech statečnost a odvahu lidí bojujících s komunistickým režimem.
Mezi odbojáři byli převážně jednotlivci, kteří se po únorovém převratu v roce 1948 postavili proti komunistickému režimu. Nebyli součástí organizované skupiny zaštítěné zahraniční autoritou jako tomu bylo u prvního a druhého odboje.

Výstava I mezi námi žijí hrdinové
Připravilo sdružení Paměť.
Protikomunistický nebo také třetí odboj představuje významnou, ovšem donedávna příliš nezmiňovanou kapitolu našich dějin.
Projekt I mezi námi žijí hrdinové si klade za cíl zapojit do hledání představitelů třetího odboje žáky posledních ročníků základních škol. Formou odhalování osobních příběhů představitelů třetího odboje by měli být žáci seznamováni s historickými událostmi, které jsou v dějepisných učebnicích zmíněny pouze okrajově a není jim věnována dostatečná pozornost.
Závěrečný výstup projektu — výstava — pak umožní představit tuto problematiku široké veřejnosti.
Účastníky pilotního projektu byli žáci ZŠ Modřice, ZŠ Deblín a gymnázia Tišnov.

Výstava Kde domov můj…
Vybrané práce účastníků výtvarné soutěže základních uměleckých škol v oborech volná tvorba a fotografie. Spolupracovali Ivana Rakoušová, Miroslav Lédl, Daniela Řeřichová a pedagogové výtvarné výchovy. Oceněná díla, vyhodnocená odbornou porotou, symbolizují hlavní záměr projektu MT směrem ke vzdělávání a poznávání historie v nejširších společenských souvislostech.
Vyhodnocení výtvarné soutěže a předání cen vítězům. Záštitu převzala MgA. Eliška Kaplický Fuchsová, předsedkyně Výboru pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví, cestovní ruch a zahraniční vztahy Zastupitelstva hl. m. Prahy.
Představení autorů výstavních kompozic. Vystoupí Dr. Igor Kulyk, historik Ukrajinského institutu národní paměti, Dr. Thomas Thiele, ředitel Muzea Berlin-Lichtenberg, ak. mal. Helga Hošková-Weisssová, Dr.h.c., Mgr. Ondřej Matějka, náměstek ředitele ÚSTR, pan Miroslav Kasáček.

www.menetekel.cz