Vernisáž Vladimír Kiseljov: Nadějepis

Do 11.3.2016 bude v Galerii kritiků, palác Adria, Jungmannova 31/36, 1.patro, přístupná zajímavá výstava Vladimíra Kiseljova: Nadějepis.

Život jako malířsko – hudební happening v Galerii kritiků

Rozpis programu:
18. 2. až 26. 2. – KAŽDODENNÍ živá tvorba obrazů a nástěnné malby – od 11 do 18 hodin
3. 3. od 18:00 – Koncert s malířskou performancí v prostorách Galerie kritiků
4. 3. až 8. 3. – KAŽDODENNÍ živá tvorba obrazů a nástěnné malby – od 11 do 18 hodin
9. 3. od 18:00 – Dernisáž výstavy s hudební performancí Bodypainting a módní přehlídkou

MgA. Vladimír Kiseljov

http://www.kiseljov.net/

Předseda Sdružení Richarda Wagnera v Brně o.s. – www.wagnerbrno.blgz.cz

Vladimír Kiseljov (1984) je interdisciplinární umělec, jehož tvorba se rodí z vnímání hudby, převážně klasického rázu (R. Wagner, N. Rimský-Korsakov, A. Bruckner, L. Janáček, L. Beethoven aj.) a jejího propojení s malířským výrazem. Často zde obraznost provází literární výklad či performance, jež transponuje malbu do nástěnných realizací ve veřejném prostoru. Nejde však o street art, spíše o nástěnnou malbu v interiérech, s nakročením do oblasti jevištní scénografie. Pro umělce je toto dílo syntetickým projevem ducha v úzkém propojení zvuku, barvy a pohybu, má svůj základ v mytologii, křesťanské ikonografii a symbolice archetypů. S poctou hudebním klasikům maluje i jejich portréty. Snaží se vnést do všedního života svého okolí energetické duchovní impulzy pro dialog s divákem, oboustranně vedoucí k sebereflexi a introspekci, jež ústí až do pohybových workshopů vizuální arteterapie.
„Hledání smyslu věcí, vnitřního tmelu světa, co zevnitř drží vše pohromadě – jak říká Goethe ve Faustovi – předávání tvořivé, propojující energie lidem skrze tvorbu – to je způsob mé komunikace s vlastním nitrem i okolím. Mystika a duchovno jsou velmi zneužité pojmy, jež většinou nejčastěji používají lidé, kteří s nimi nemají osobní zkušenost. Avšak žít v lásce a pravdě, jít autenticky vlastní cestou, naplňovat poslání pomoci lidem a být dobrým, přímým člověkem, to je podstatou věci. Mým krédem je tvořit umění, jež lidi spojuje, posiluje, dává jim naději a energii, radost do života.“ (V.K.)
Umělec s česko-ruským rodinným zázemím, hluboce respektující tradice kulturních dějin, vystudoval Střední školu uměleckých řemesel a JAMU v Brně, uspořádal dosud přes 70 samostatných výstav. Patří mezi ně i účast na Mezinárodním bienále současného umění ve Florencii v roce 2009, výstavy obrazů v Lipsku (2011), Zadaru a Chorvatsku (2012), Berlíně, Bayreuthu, Edinburghu, Vídni aj. (2013). Realizoval 9 velkých nástěnných maleb, z nichž největší je z roku 2015 v podchodu vlakového nádraží v Tišnově na ploše 600m2, provázená stále znějící hudbou. V roce 2015 se zúčastnil svou tvorbou i oficiálního programu Pražského Quadriennale.
Pozoruhodné je autorovo zaujetí hudbou Richarda Wagnera. V letech 2004–2010 získal několikrát stipendium na wagnerovských Bayreuther Festspiele a Kunstuniverstaet v Grazu, stal se prezidentem Sdružení Richarda Wagnera v Brně, jež každoročně zastupuje na mezinárodních kongresech doma i v zahraničí. V roce 2008 inscenoval v brněnské Redutě pětihodinové zasvěcovací mystérium „Parsifal“ jako pohybové divadlo s audiovizuálními videoprojekcemi, v roce 2013 vydal knihu „Mysteria Richarda Wagnera v obrazech“, zahrnující kromě výkladu skladatelových děl i 31 vlastních ilustrací.
Obrazy v této výstavě jsou věnovány výkladu světa, vypovídají archetypálně o lidském jednání a jeho podstatách od doby zrození člověka po aktuality současnosti. Vyjadřují vztah člověka ke světu ve všech jeho protikladech i jednotě s božstvím. Oblíbeným tématem umělce je spojování mužského a ženského principu jako slunce a luny, tance protikladů, symbolů kopí a svatého grálu, příkladně v úvodní sérii pěti obrazů Poéma extáze, vytvořených litím barvy do kontur kresby a domalováním valérů. Následuje Nanebevstoupení, inspirované varhanními suitami J. S. Bacha jako vstup pozemského do brány nebeské, a zrcadlový cyklus Živly a nekonečno, kde kulaté zrcadlo jako brána či osmička – symbol nekonečna jsou pojaty i jako možnost interakční sebereflexe diváka. Svébytnou sérii obrazů tvoří aktualizovaná náboženská témata jako Sisyfos a Prométheus či Obětování Izáka, Danae a zlatý déšť, nebo sofistikované malby Moc lásky a láska k moci či Modelky, interpretující jako líc a rub jednotu protikladů lásky a moci, či povrchnosti a niterné hloubky. Samostatnou velkou sérií je šestidílný polyptych Svět celek, alegoricky pojaté vyjádření čtyř ročních období se samostatným výkladem jednotlivých částí a vyjádřením složité symboliky, obsahující jak společenskou kritiku, tak i naději na nalezení smysluplné cesty z chaosu světského labyrintu. Ne náhodou se v těchto obrazech objevuje klíčovým způsobem motiv babylonské věže.
Kromě výstavní prezentace obrazů bude umělec v třítýdenní performanci pokračovat v živém malování s hudbou v galerii za přítomnosti diváků. Dne 3. března uvede jako dvojkoncert s malířskou performancí premiéru první části opery „Bábel“, pro niž vytvořil libreto a výpravu, hudbu napsala Zuzana Michlerová. Opera jako celek má být uvedena v tomto roce v Lipsku a Praze. Výstavu zakončí při její dernisáži hudební bodypainting performance – „Tělo rozkvetlé hudbou a malbou“ s módní přehlídkou 3 modelek v bílých kostýmech, určených k malířské dekoraci a čtvrté modelky s nahým tělem, kde tématem malby je tělo v síle jeho duchovní čistoty, a malba na tělo prostředkem spojení a souznění s vesmírem.
Galerie kritiků, Palác Adria v Praze