Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Výstava NATURE – FUTURE: Rostliny budoucnosti

Do 12.4.2019 bude v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd, Národní 3, Praha 1, zdarma přístupná zajímavá výstava NATURE – FUTURE: Rostliny budoucnosti.

Otevřeno Pondělí – Sobota 10–18 hodin.

V Galerii Věda a umění se u symbolického laboratorního stolu setkávají mezinárodně uznávaný rostlinný genetik, prof. Jaroslav Doležel, CSc., díky jehož metodě byl nedávno rozluštěn genom pšenice; ruský botanik a genetik N. I. Vavilov, který založil jednu z prvních významných genových bank a za svojí vědu položil život; a známý švýcarský fotograf Mario del Curto, který se vydal po stopách Vavilovova odkazu, aby zdokumentoval pohnuté osudy výzkumných stanic i jejich zaměstnanců.

Výstava představuje nejnovější objevy v genetice zemědělských plodin, ke kterým v rámci programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost významně přispívají vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Velkým úspěchem je přečtení genomu pšenice seté, která je základní potravinou pro více než třetinu lidstva. Právě čeští vědci vyvinuli unikátní metodu čtení dědičné informace, již lze aplikovat i u jiných plodin a která umožňuje rychlejší izolaci genů odpovědných za důležité vlastnosti rostlin. Cílem výzkumu je zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci. Vzhledem ke klimatickým a ekologickým změnám a úbytku zemědělské půdy hraje právě genetika a šlechtění výnosných a vůči počasí, nemocem či škůdcům odolných plodin zcela zásadní roli. Velký důraz je kladen také na zkoumání genetické diverzity zemědělských plodin, starých odrůd a jejich planých příbuzných. Právě tyto rostliny mají geny podmiňující důležité vlastnosti potřebné v nové generaci plodin.

Jedním z prvních vědců, kteří přišli s myšlenkou uchování genetické rozmanitosti, byl sovětský botanik a genetik N. I. Vavilov (1887–1943), který se zabýval odolností rostlin vůči chorobám a vyhledáváním planých předchůdců plodin. Identifikoval geografická centra vzniku kulturních rostlin a během více než stovky expedic osobně sesbíral tisíce položek (zejména semen) nejrůznějších rostlin. Za svou vědeckou práci se v Sovětském svazu uznání nedočkal a v roce 1940 byl z politických důvodů zatčen a odsouzen na doživotí. O tři roky později Vavilov, jehož cílem bylo zmírnit hladomor, zemřel v gulagu na následky hladu a nemocí. Jeho sbírka přes dramatické chvíle a za cenu lidských obětí přežila a stala se základem donedávna největší světové genové banky, která je dnes součástí Vavilovova institutu v Petrohradě.

Po stopách Vavilovových následovníků se vydal švýcarský fotograf Mario del Curto (*1955). Návštěvníci budou mít možnost na výstavě zhlédnout soubor velkoplošných fotografií, které v různých experimentálních stanicích Vavilovova institutu pořídil. Snímky zachycují zoufalou snahu zaměstnanců o udržení zakladatelova odkazu a dokumentují současný stav pracovišť, jejichž osud byl často velmi pohnutý.

Výstava je přístupná zdarma a nabízí bohatý doprovodný program v podobě interaktivních sobotních workshopů a aktivit pro celou rodinu, tematických komentovaných prohlídek či přednášek předních odborníků pro širokou veřejnost.

Více viz.:

http://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/vystavy/vystavy-v-budove-av-cr/



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Výstava NATURE – FUTURE: Rostliny budoucnosti