Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Zdeněk Seydl – 100 let od narození (+ foto Václav Chochola)

Do 2.6.2016 (a potom ještě od poloviny srpna do konce září) můžete v Café Nona Nové scény Národního Divadla, Národní 4, Praha 1, zhlédnout zajímavou výstavu autorských plakátů a kostýmních návrhů ke 100. výročí narození Zdeňka Seydla, kterou provází fotografie Václava Chocholy.

Zdenek Seydl (29. dubna 1916, Třeboň – 17. června 1978, Dobřichovice) byl český malíř, grafik, scénograf, všestranný výtvarník a člen skupiny Sedm v říjnu ze čtyřicátých let 20. století.

Vyrostl po smrti rodičů v rodině sochaře Karla Pokorného. V roce 1929 poprvé vystavoval v Mánesu na Přehlídce dětských kreseb (kostýmy ke Smetanovým operám) a odnesl si cenu za dětskou kresbu. Vyučil se typografem, v období 1932/1933 navštěvoval jednoroční kurs kreslení na Státmí grafické škole a později vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kterou v roce 1941 absolvoval ve třídě profesora Františka Kysely [1].

Jeho neobvyklý grafický projev charakterizuje grafická lapidárnost, dekorativní stylizace a svoboda projevu. Válečné zážitky se odrazily v tvorbě (Furor teutonicus, 1944, Nadčlověk, 1944), později přešel do groteskní nadsázky realizované výraznými liniemi a plošně pokládanými barvami (Brouk, Baba princmetálová). Po druhé světové válce se věnoval převážně grafice, ilustrování, loutkovému i kreslenému filmu (Paraplíčko, 1957, Lev a písnička, 1959, Biliár, 1961, Špatně namalovaná slepice, 1964). Byl autorem knížek pro děti, např. Co jsem viděl a slyšel v trávě (1965), Motýli (1966). Pracoval také jako výtvarný redaktor v nakladatelství Československý spisovatel.

Za zmínku stojí též jeho scénografická tvorba. Již ve 30. letech spolupracoval s amatérskou skupinou Divadelní kolektiv mladých, v 50. letech s Divadlem E. F. Buriana a od roku 1957 pak po mnoho let s pražským Národním divadlem, kde vytvářel nejen kostýmy (zvláště pro činohru), ale i celou výpravu (zejména pro operu a balet). Za soubor kostýmů ke Stravinského baletu Petruška získal na Pražském quadriennale 1967 stříbrnou medaili.

Jeho obálky a grafické úpravy textů Bohumila Hrabala patří k vynikajícím dílům české typografie. K malířské tvorbě se vrátil v šedesátých letech.

Václav Chochola (31. ledna 1923 Praha – 27. srpna 2005 Praha) byl český fotograf, označovaný za klasika české výtvarné a portrétní fotografie.

Fotografovat začal během studií na reálném gymnáziu v Praze-Karlíně, po jeho opuštění se učil fotografem a studoval na grafické škole. Byl fotografem ve svobodném povolání, fotografoval pro Národní divadlo a spolupracoval i s řadou dalších scén. Řadu snímků Chochola vytvořil použitím netradičních technik, vytvářel fotogramy, fotomontáže i roláže.

Ve své bohaté tvorbě se Chochola věnoval momentní fotografii, portrétům celebrit (proslavil ho portrét S. Dalího), aktům či sportovní fotografii. Neocenitelné jsou jeho dokumentární snímky z Pražského povstání v květnu 1945. V roce 1970 byl Chochola měsíc ve vazbě za to, že fotografoval hrob Jana Palacha.

Zemřel po krátké vážné nemoci v motolské nemocnici v Praze.

http://www.vaclavchochola.cz/

CVs: Wikipedia



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy Zdeněk Seydl – 100 let od narození (+ foto Václav Chochola)