Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Techné

5. 9.-16. 11. / Galerie NTK / Instalace

Do 16.11.2019 bude v Galerii NTK, Technická 6, Praha 6, zdarma přístupná velmi zajímavá a krásná výstava Techné.

Výstava historických vědeckých knih a současného umění u příležitosti 10. narozenin Národní technické knihovny v Praze.

David Adamec, Georgius Agricola, Leon Battista Alberti, Alhazen, Pierre Apian, Archimedes, Lucas Ioannes Aurigarius, Matúš Buranovský, András Cséfalvay, Radovan Čerevka, Jiří David, Dávid Demjanovič, René Descartes, Juraj Dudáš, Albrecht Dürer, Albert Einstein, Lazar Ercker, Euklides, Nicolas de Fer, Ján Gašparovič, Jakub Geltner, Hanns Holtzhammer, Johann Baptist Homann, Daniel Hüttler, Jana Kasalová, Magdaléna Kašparová, Athanasius Kircher, Pavel Kopřiva, Marek Kvetán, Jaro Kyša, Matúš Lányi, Jacob Leupold, Michal Machciník, Marek Marci z Kronlandu, Bjoern Melhus, Jarmila Mitríková, David Možný, Yves Netzhammer, Isaac Newton, Andrea Palladio, Paracelsus, Dan Perjovschi, Luboš Plný, Marcus Vitruvius Pollio, Andreas Pozzo, Cesare Ripa, Walther Hermann Ryff, Alžběta Říhová, Vincenzo Scamozzi, Petrus Schenk, Henricus Scherer, Gaspar Schott, Sebastiano Serlio, Jacopo Barozzi da Vignola, Stanislav Zámečník, Martin Zet, etc.

Kurátoři: Milan Mikuláštík, Petr Nouza

Expozice ve dvou patrech galerie představí reprezentativní výběr vzácných historických vědeckých knih z fondu NTK po boku současného českého i zahraničního umění.

Výstava Techné je součástí oslav desátého výročí otevření Národní technické knihovny v pražských Dejvicích. Budova NTK, zdařilé a oceňované dílo architektonického studia Projektil, byla zpřístupněna veřejnosti 9. 9. 2009. Historie knižního fondu NTK sahá však až do roku 1718, kdy byla založena knihovna Stavovské profesury inženýrství, jedné z nejstarších technických škol v Evropě. Zakladatel ústavu, první a zpočátku jediný profesor Christian Joseph Willenberg obdržel na nákup knih 300 zlatých. Tyto knihy se staly základem fondu dnešní Národní technické knihovny.

Renesanční a barokní knihy z mnoha oborů – matematiky, geometrie, fyziky, mechaniky, optiky, hydrologie, architektury, vojenského i civilního stavitelství, astronomie a astrologie, kartografie, geologie, hornictví, prubířství nebo alchymie jsou na výstavě konfrontovány s uměleckými díly, která se nejrůznějšími způsoby vztahují k fenoménům souvisejícím s vědou a technikou. Architektura výstavy vychází z estetiky renesančních kabinetů kuriozit (Kunstkabinett, Wunderkammer) a podobně živelným způsobem zaplňuje prostor galerie pestrou, až chaotickou směsicí výpravných historických svazků, map, atlasů, globů, někdy v kontrastu, jindy v souznění s uměleckými instalacemi, objekty a videoprojekcemi.

Vystavené knihy byly vybrány tak, aby – v mezích možností fondu NTK – představily důležité osobnosti a objevy z historie vědy a techniky. V galerii tak najdeme renesanční překlady řeckých matematiků Eukleida a Archiméda, římského architekta Vitruvia, ale také středověkého arabského učence Alhazena. Mezi nejstarší a současně nejvzácnější knihy z fondu NTK patří práce o geometrii a perspektivě slavného německého renesančního malíře a grafika Albrechta Dürera. Ucelená je kolekce renesančních a manýristických architektonických spisů od Leona Battisty Albertiho, Andrey Palladia, Sebastiana Serlia, Giacomma Vignoly a Vicenza Scamozziho. Vojenské stavitelství, ve sbírkách NTK reprezentované množstvím spisů o výstavbě pevností, je na výstavě přítomno mimo jiné prací francouzského pevnostního stavitele Sébastiena Vaubana, který dovedl k dokonalosti systém bastionového opevnění, charakteristického až dekorativně působícími hvězdicovitými tvary. Zakladatel moderní vědy – geniální Isaac Newton – je zastoupen prací zabývajících se matematikou a filosofií. Krásnými ilustracemi jsou vybaveny knihy všestranného německého vědce Athanasia Kirchera věnované geologii a optice. S českými zeměmi, konkrétně jáchymovskými stříbrnými doly byl spojen zakladatel vědeckého přístupu k hornictví Georgius Agricola. Výběr prezentovaných knih byl oživen několika raritami. Jsou to především dva unikátní rukopisy – renesanční Mechanika od Hannse Holzhammera s kresbami složitých strojních mechanismů a barokní překlad mýtického staro-íránského myslitele Zarathuštry s kolorovanými ilustracemi zobrazujícími bájné tvory, které působí až surrealisticky. Zajímavou bizarností je drobný spis Biblická matematika, soustředící se na matematické a geometrické problémy v Bibli – například architekturu Babylonské věže, konstrukci trupu Noemovy archy a podobně. K výjimečným exponátům z majetku knihovny patří také dva historické globy a třímetrová podrobná mapa českých zemí z období baroka. Pozoruhodná je kolekce mapových souborů, mezi kterými vynikají astronomické a astrologické atlasy Christopha Kellera a Joachima Doppelmayra, shodně vybavené velkoformátovými kolorovanými tabulemi s vyobrazením drah planet, pohybů slunce, měsíčního povrchu nebo hvězdných znamení. Celkem výstava představuje více než padesát knižních exponátů z Historického fondu NTK, převážně z 15.-18. století.

Výběr současných umělců účastnících se výstavy je stejně pestrý, jako výběr historických knih. Zahrnuje osobnosti lokální umělecké scény, jakými jsou Jiří David nebo Martin Zet, matadory mezinárodního uměleckého provozu – Němce Bjoerna Melhuse a rumunského umělce Dana Perjovschého i slibné mladé tvůrce v osobách Jakuba Geltnera, Magdaleny Kašparové nebo rakušana Daniela Hüttlera. Řadu zúčastněných umělců bychom mohli označit za solitéry. Jedním z nich je bezesporu Luboš Plný, autor obsedantních pseudo-anatomických kreseb a koláží i podivných surrealistických nástrojů z “nepatřičné” kombinace přírodních a technických materiálů. Podobný princip využívá také David Adamec, který na zeď galerie zavěsil sérii ”přístrojů” sestavených z fragmentů vysloužilé elektroniky, kostí a dalších organických materiálů. Objekty připomínají votivní artefakty přírodních nebo pradávných kultur a současně evokují technologii z postapokalyptické budoucnosti v duchu Šíleného Maxe. Výběr uměleckých děl se neomezuje pouze na práce z poslední doby, ale zahrnuje například pseudovědecké kresby Jiřího Davida z poloviny osmdesátých let, nebo objekty Stanislava Zámečníka či industriální video Pavla Kopřivy z let devadesátých. Kartografické exponáty z historického fondu NTK našly svůj umělecký protějšek v práci Jany Kasalové, která se dlouhodobě věnuje ve své tvorbě mapám. Na výstavě jsou představeny ukázky z několika autorčiných sérií. Speciálně pro Techné autorka vytvořila kolekci destruovaných map – faksimilií vzácných tisků z fondu NTK. Poklady z majetku knihovny, tentokrát z oblasti vojenství, konkrétně lukostřelby, se ve své instalaci inspiroval také český multimediální umělec Jakub Geltner. Spektakulární objekty s využitím recyklovaných počítačových komponentů prezentují slovenští autoři Marek Kvetán a Matúš Lányi. Kvetán vytváří geologické útvary za použití krystalů modré skalice a starých motherboardů. Lányi pro změnu pracuje s mýtem nového náboženství, ve kterém se mísí barokní formy s computerovou thrashovou estetikou. Rozměrná instalace Davida Možného představuje řez kanceláří včetně přeříznutého telefonu a stolního počítače. Dalším monumentálním příspěvkem k výstavě Techné je interaktivní zrcadlový objekt opatřený laserovými senzory, který se otáčí za procházejícím divákem. Zkonstruoval jej slovenský umělec Juraj Dudáš. Mlady rakouský autor Daniel Hüttler se prezentuje videem, jehož ústředním motivem je šermířský souboj za použití mobilních telefonů.

Speciálním hostem výstavy je Dan Perjovschi, který je úzce svázaný s bodovou Národní technické knihovny od jejího počátku. Je totiž autorem centrálního uměleckého díla – dvou set rozměrných kreseb zdobících ochozy atria knihovny. Perjovschi ve svých komiksem a karikaturou poučených kresbách komentuje nejrůznější často politicky citlivá témata, která hýbou současnou společností. Rumunský umělec byl kurátory výstavy tentokrát vyzván k výtvarné intervenci na oknech galerie.

Název výstavy Techné pochází ze starořečtiny a značilo kdysi dovednost v širokém smyslu – jak zručnost řemeslníka, tak schopnosti lékaře nebo talent umělce. Jedná se tedy o termín, který v přeneseném významu zastřešuje svět umění a svět vědy a techniky. Výstava tak symbolicky realizuje to, co je posláním Galerie NTK již od jejího otevření před deseti lety. Hledat podobnosti a souvislosti dvou zdánlivě radikálně odlišných světů. Společným jmenovatelem umělců i vědců se zdá být především fantazie – schopnost představovat si věci. Stejně jako surrealistickému malíři umožňuje fantazie vytvářet nové, nikdy neviděné obrazy, dovoluje vědci či vynálezci představit si nové nikdy nepoužité řešení problému, novou vše zpochybňující teorii. Výstava nabízí také zamyšlení nad etickými otázkami souvisejícími vedle vědy a techniky také s ekologií, militarismem, náboženstvím. Motivy destrukce a rozpadu, které se opakovaně objevují ve vystavených dílech současných umělců, vytvářejí místy až dystopickou atmosféru společně s plíživou nejistotou: Jaký bude osud civilizace, která dosáhla takových úspěchů na poli vědeckého i uměleckého poznání?

Autorem koncepce výstavy Techné je kurátor Galerie NTK Milan Mikuláštík ve spolupráci s odborným pracovníkem Národní technické knihovny Petrem Nouzou



Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy Techné