Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Společné svědectví: Vzpomínka na Nanking 1937

Do 7.7.2018 bude v Národním domě na Smíchově, náměstí 14. října 82/16, Praha 5, přístupná velmi zajímavá a poučná výstava Společné svědectví: Vzpomínka na Nanking 1937.

Průvodní text k výstavě (kráceno):

Akci pořádá Čínské mezikontinentální komunikační centrum (CICC – China Intercontinental Communication Center) spolu s Asociací pro kulturní vztahy se zahraničím provincie Jiangsu (Ťiang-su). Výstavu konkrétně zajišťují a organizují Asociace pro kulturní vztahy se zahraničím města Nanking a Pamětní síň obětí Nankingského masakru spáchaného japonskými útočníky.

Výstava v češtině a angličtině má čtyři části, tedy: Zvěrstva spáchaná japonskou armádou v Nankingu, Humanitární pomoc, První zprávy v západních médiích a Spravedlivé soudy a udržování míru. Vystaveno je více než 130 historických fotografií, 13 exponátů, a ke zhlédnutí jsou 2 videoklipy, které ilustrují historické skutečnosti Nankingského masakru.

7. července 1937 rozpoutalo militaristické Japonsko rozsáhlou agresivní válku proti Číně. 13. srpna téhož roku zahájila japonská armáda útok na Šanghaj a 12. listopadu ji dobyla. Hned poté začala ze všech směrů prudce útočit na Nanking, který obsadila 13. prosince. Během prvních šesti týdnů okupace se japonští vojáci bez ohledu na mezinárodní úmluvy dopouštěli masového vraždění odzbrojených čínských vojáků i bezbranných civilistů. Podle rozsudku nankingského Vojenského tribunálu pro válečné zločiny bylo v době masakru zabito přes 300. 000 lidí. Zničena byla až třetina budov v Nankingu, došlo k téměř 20.000 případům znásilnění žen a bylo vyrabováno velké množství veřejného a soukromého majetku. Nankingský masakr je nejvýraznější a nejreprezentativnější příklad japonských zvěrstev během války proti Číně.

Výstava „Vzpomínka na Nanking 1937“ využívá inovativní výstavní a prostorový design a jednotlivými obrazy a historickými fakty vypráví divákům o lidské katastrofě, ke které došlo před 81 lety v Nankingu, a která bývá západním světem často přehlížena. Nad výstavní expozicí jsou zavěšeny ozdobné pruhy látek, které zdůrazňují napětí a jeho postupné zmírňování. V přední části výstavy jsou nad expozicí o zvěrstvech japonské armády zavěšeny pruhy tmavé látky, které tvoří trojúhelníky, což v divácích navodí pocit temnoty a umožní jim prožít smutné vzpomínky na zimní období roku 1937, a lépe pochopit utrpení obyvatel Nankingu. V dalších částech výstavy zaměřených na humanitární pomoc, první zprávy v západních médiích, spravedlivé soudy a úsilí o budování míru, jsou ozdobné pruhy uspořádány paralelně a výše, což působí dojmem klidu a míru. Všechny látkové dekorace jsou poloprůsvitné a je na nich vytištěno slovo „mír“ v různých jazycích světa a symboly míru. To prostorově rozšiřuje obsah výstavy, který si diváci díky panoramatickému zážitku lépe zapamatují.

1. Výstava vychází z historických dokumentů
Někteří evropští a američtí profesoři, misionáři, lékaři, novináři a obchodníci, kteří zažili dobu Nankingského masakru a byli očitými svědky této temné historie, nám zanechali své deníky, dopisy, dokumenty, fotografie a filmy. Výstava využívá právě těchto zdrojů ze třetí strany. Ukazuje např. scénu, jak americký kněz John Magee riskoval svůj život, když se svou 16mm filmovou kamerou tajně natáčel důkazy o japonských zvěrstvech a těžce raněných obyvatelích, kteří hledali záchranu v Nemocnici Gulou (Ku-lou). Jde o historické záznamy nevyčíslitelné hodnoty, které dokumentují znásilnění Nankingu. Pamětní síň obětí Nankingského masakru spáchaného japonskými útočníky má ve své sbírce kameru Johna Mageeho, která byla jako část dokumentace o Nankingském masakru zařazena do programu Paměť světa organizace UNESCO.

2. Výstava využívá dokumentů třetí strany
Výstava je realizována z hlediska čínských i zahraničních osobností a prezentuje originální dokumenty třetí nezaujaté strany, např. deníky paní Minnie Vautrinové – děkanky pro studium Univerzity Jinling (Ťin-ling), deníky Roberta O. Wilsona – doktora v Nemocnici Gulou (Ku-lou) a západní tisk včetně listu The New York Times a časopisu Life.

Časopis Life zveřejnil v květnu 1938 deset snímků, pořízených z filmového materiálu, který natočil John Magee.

3. Výstava se zaměřuje na detaily
Výstava věnuje velkou pozornost detailům, skrze které vypráví příběhy. Například o přeživší Li Xiuying (Li Siou-jing) uvádí, že se bránila znásilnění japonskými vojáky a za to utrpěla desítky bodných ran. O paní Minnie Vautrinové – děkance pro studium na Univerzitě Jinling (Ťin-ling) se píše, že odhodlaně chránila ženy a děti, které ji proto považovaly za svatou.

4. Touha po míru
Výstava informuje o státním vzpomínkovém obřadu během Národního dne uctění památky obětí Nankingského masakru, a o tom, jak se řimducha fialová (Orychophragmus violaceus, obecně známá jako fialový kvítek) stala symbolem míru. Tím vyzývá mezinárodní společenství k udržování a společnému budování míru.

Pamětní síň obětí Nankingského masakru spáchaného japonskými útočníky, která byla otevřena 15. srpna 1985, stojí u brány Jiangdong (Ťiang-tung), kde probíhalo masové vraždění a kde se nachází hromadný hrob. Japonská armáda tam v polovině prosince 1937 zabila víc než 10.000 odzbrojených čínských vojáků a bezbranných civilistů. V letech 1984, 1998 a 2006 byly vykopány pozůstatky téměř tisícovky obětí. V současné době má Pamětní síň tři základní výstavy, tj. „Výstavu historických skutečností o Nankingském masakru“, výstavu historických skutečností nazvanou „Spravedlnost, mír a lid předurčený k vítězství: Připomínáme si vítězství protifašistické války na čínském bojišti a poválečné soudní procesy s japonskými válečnými zločinci“ a výstavu na téma „Sexuální otrokyně během druhé světové války: Zvěrstva japonské armády“. V rámci těchto tří výstav je vystaveno asi 4.000 historických fotografií a téměř 6.000 různých památek.
Do konce roku 2017 přijala Pamětní síň více než 73,7 milionu návštěvníků z více než 100 zemí a regionů. 16. května 2017 navštívil Pamětní síň prezident České republiky pan Miloš Zeman a spolu s manželkou uctil památku obětí položením věnce. Kromě toho zalil mladý stromek lípy symbolizující mír a přátelství a v zápisu do pamětní knihy vyjádřil hlubokou lítost.
Pamětní síň uspořádala turné této výstavy po více než 30 zahraničních městech, včetně amerického San Francisca, japonské Nagoji, italské Florencie a ruské Moskvy. Také vypravila přes dvacet delegací do Japonska, USA, Dánska, Ruska a dalších zemí na podporu míru a akademických vztahů. V září 2015 se zapojila do Mezinárodní asociace muzeí spojených s druhou světovou válkou.



Fotografie z výstavy