Martin Fryč
back
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy
ilustrace výstavy

Vernisáž výstavy Šimon Brejcha: „Zahradničení“

12. 12.-26. 1. / Galerie Václava Špály / Kresba

Do 26.1.2020 bude v Galerii Václava Špály, Národní 30, Praha 1, přístupná velmi zajímavá výstava Šimona Brejchy: „Zahradničení“.

Průvodní text kurátorky Evy Bendové:

Výstava velkoformátových grafických listů z aktuální tvorby jednoho z nejosobitějších a nejvýznamnějších českých grafiků.

Na současné české grafické scéně je Šimon Brejcha jeden z mála autorů, který dokáže černobílou strukturou vzešlé z otisku naznačit svět vnímaný indexově, ikonicky i symbolicky zároveň. Jeho grafiky jsou dlouhodobě spjaty s přírodními fragmenty, znaky a asociacemi. V monumentálních tiscích spojuje přírodní svět s artificiálním světem, jeho uzpůsobováním, proměnami a mutacemi. Ideálním a mnohovýznamovým prostředkem pro takový cíl je právě otisk. 

Zahradničení Šimona Brejchy je výstavou jeho současné velkoformátové grafiky odkazující k přírodním elementům a procesům, které je možné odvodit a odpozorovat na „kultivovaném pozemku pro pěstování rostlin“. Zahradničení odkazuje k tolik diskutovanému tématu přírody, není ale angažované, dotýká se přírodních struktur poeticky, esteticky i temně zdrcujícím způsobem. Znaky přírodních skladeb a jevů inspirované zahradou, rostlinnými i živočišnými strukturami vrůstají do našeho podvědomí jako archetypy plodů (plození), škůdců (zmaru) nebo pomyslného ráje.

Seříznout, ohnout, přivázat. Nesekaná tráva, neshrabané listí, všude samé trny, opadané květy… Bohatý obrazový svět „zahradničení“ je ve výstavě strukturován významově. V suterénu velkoformátové tisky odkazují k tématu nevyhnutelného zmaru – škůdcům, jejich naléhavé přítomnosti, v přízemí k významům ohraničení, hranic a plotů pomyslné zahrady nebo její symbolické ochrany, v patře k aktivitám různých důsledků – činnostem nebo naopak lidské nečinnosti a přirozeného zanikání. 

Moderní společnost a její zavedené populární významové slovníky definují zahradu jako „kultivovaný pozemek pro pěstování rostlin.“ Společnost, která je nasměrována k výkonu, hledící na prospěch a upřednostňující prospěšnost, dala zahradě význam pragmatický – jde o místa vhodná zejména pro sklizeň rostlin, pokrmů a obživy. Jedno jediné slovo ze zmíněné definice však odkazuje i jiným směrem,  k hlubšímu pochopení zahrady. Jde o slovo „kultivovaný“. Zahrada může být místem pěstěným, ošetřovaným a zdobeným. Jako v případě barokních zámeckých zahrad v tomto pojetí převažuje její funkce jako místa odpočinku v prostředí, které si člověk pudově „zkrášluje“ – estetizuje. Vztah člověka k zahradě se tak odvíjí na několika rovinách, na úrovni ekonomických potřeb, kulturních vztahů i na úrovni sociálního symbolu.

Eva Bendová

Pro výstavu Šimona Brejchy – Zahradničení bylo vytištěno 300 katalogů. Každý z nich v sobě skrývá 1:1 kopii obrazu túje ve formě „trhacího bloku“ s názvem Je třeba to ořezat, 2019, vlastní hlubotisková technika na morušovém papíru Washi, 210 x 80 cm. 100 kusů nákladu je signovanýchVydal Daniel Šperl, grafická úprava Vít Jebavý.


Fotografie z výstavy

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní Licence. Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR
×

REPUBLISHING TERMS

You may republish this article online or in print under our Creative Commons license. You may not edit or shorten the text, you must attribute the article to Martin Fryč and you must include the author’s name in your republication.

If you have any questions, please email martfryc@gmail.com

License

Creative Commons License AttributionCreative Commons Attribution
Vernisáž výstavy Šimon Brejcha: „Zahradničení“